Film s de Funésem trápí svým koncem i po 55 letech

Existují filmy, které skončí, opona spadne a divák jde v klidu spát. A pak jsou tu díla Louise de Funèse. Konkrétně černá komedie Jo (1971), která nám v samotném závěru nasadila brouka do hlavy. Režisér Jean Girault, Funèsův dvorní spolutvůrce, nám totiž naservíroval finále, které je stejně geniální jako frustrující.

Piknik na hraně propasti

Všechno vypadalo tak nadějně. Antoine Brisebard, uštvaný dramatik v podání mistra grimasy Funèse, se konečně zbavil onoho prokletého těla. Scéna, kdy auto s mrtvolou za volantem mizí v hlubinách rokle, měla být tečkou za jeho noční můrou. Úlevný výdech ale trvá jen vteřiny.

V momentě, kdy si Brisebard myslí, že je volný, kamera odhalí krutý žert osudu: inspektor Ducros a jeho přátelé si o pár metrů dál rozložili piknikovou deku. Tenhle „příjemný“ oběd v přírodě se pro Antoina stává rozsudkem. Když se policista vydá směrem k němu, plátno ztmavne.

Mistr nedokončených konců

Jean Girault v tomto filmu zopakoval trik, který se mu osvědčil už u snímků jako Oscar nebo Pošetilost mocných. Místo doslovného vysvětlování nám nabídl originální a otevřený závěr. Je to přesně ten typ konce, který v divákovi vyvolává lehké mrazení a zároveň úsměv.

Cítíte tu frustraci? Ta otázka „Co s ním proboha bude dál?“ visí ve vzduchu i desítky let po premiéře. Půjde Brisebard do vězení? Vymluví se z toho svým typickým kulometným způsobem? Nebo inspektorovi prostě nabídne sklenku vína a všechno zapře?

Režisérem svého vlastního pokračování

Právě v tom tkví kouzlo Funèsova odkazu. Zbytek příběhu už není na scénáristech, ale na nás. Jsme to my, diváci, kdo si v hlavě promítá další minuty Brisebardova osudu. Vedeni ozvěnou tisíců výbuchů smíchu, které nám tento legendární komik za svůj život daroval, si můžeme domyslet cokoli.

Ať už si představíte soudní proces, který se změní v totální chaos, nebo absurdní útěk přes hranice, jedno je jisté: pokračování Brisebardových dobrodružství bude ve vaší fantazii přesně takové, jaké byl Louis sám, tedy vtipné, bláznivé a naprosto výjimečné.