Členské státy budou mít spolu s vakcínou firem Pfizer a BioNTech, kterou již začaly všechny země používat, k dispozici celkem 460 milionů dávek. EU má také dalších jeden a půl miliardy dávek nasmlouváno u dalších čtyř výrobců, jejichž přípravky na schválení teprve čekají.

EK souhlas opřený o podporu všech členských zemí vydala jen několik hodin poté, co vakcínu po zrychleném hodnocení doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). "Tato vakcína nám dává další nástroj k překonání současné krize," uvedla šéfka agentury Emer Cookeová. EMA bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.

Evropská komise v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách. Unijní státy začaly od konce loňského roku různým tempem očkovat první schválenou látkou, které by měly do konce září dostat celkem 300 milionů dávek. Po schválení komisí budou moci začít využívat i druhou vakcínu, které pro ně Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil 160 milionů dávek. Do Česka by měly postupně zamířit až tři miliony dávek této látky.

"Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů," uvedla po schválení druhé očkovací látky předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se "zvýší rychlost" distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku firem Pfizer a BioNTech výhodu v tom, že se nemusí skladovat při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u první v EU již používané vakcíny je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí 30 000 lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.

Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před covidem-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.

Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín také s firmami AstraZeneca, Johnson&Johsnon, CureVac a Sanofi-GSK. Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje.

EU by se měla rozdělit o vakcíny se svými sousedy, tvrdí 13 členů

Evropská unie by měla poskytnout vakcíny proti koronaviru sousedním balkánským zemím a podniknout kroky proti šíření viru SARS-CoV-2 na Ukrajině, uvedlo ve společném dopise adresovaném Evropské komisi 13 ministrů zahraničí členských států včetně České republiky.

K výzvě se připojily Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko. Ministři zahraničních věcí se domnívají, že Evropská unie nebude v bezpečí, pokud se s koronavirem nevypořádají i sousední státy.

Mnohé země EU zahájily hromadné očkování 27. prosince, ale státy v oblasti Balkánského poloostrova si nedokázaly vyjednat s farmaceutickými firmami stejný přístup k vakcíně. Většina stále čeká na první dodávky vakcín a nemá ani pevný plán pro zahájení hromadného očkování.

Severomakedonský epidemiolog Dragan Danilovski přirovnává současnou situaci kolem očkování na západním Balkáně k nerovnostem mezi pasažéry na potápějícím se parníku Titanic v roce 1912. "Bohatí popadli všechny záchranné čluny, které byly k dispozici, a méně majetné ponechali jejich osudu," řekl v televizi TV24.

Jako jediné v regionu má vakcíny k dispozici Srbsko. Pro hromadné očkování obyvatelstva to ale zdaleka nestačí - Bělehrad má zatím jen 25 000 dávek vakcíny vyrobené ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech a 2400 kusů ruské vakcíny Sputnik V.