Aktualizováno: Evropa Putinovi zatopí, ale sobě nikoliv: S energiemi se bude šetřit
Členské země Evropské unie se v reakci na očekávané omezení dodávek plynu z Ruska zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Některé země si na EU vymohly výjimku a cílí na menší snížení spotřeby energií, mnohé představily doporučení pro jednotlivce i firmy nebo zavedly povinná úsporná opatření. Francie zakázala otevřené dveře v klimatizovaných obchodech, Španělsko a Řecko zavedly limity pro chlazení veřejných budov, zatímco Británie zvažuje odstávky pro průmyslové podniky.
Francouzská vláda chce letošní zimu a možný nedostatek energií přečkat díky důrazu na střídmost všech Francouzů, ale nevylučuje ani nařízení na omezení spotřeby pro firmy i státní správu. Například už teď zakázala obchodům s klimatizací, aby nechávaly otevřené vstupní dveře. V nočních hodinách také nesmějí v ulicích zářit světelné reklamy. Vládní cíl je snížit do dvou let spotřebu energií o deset procent. Teprve pokud by nefungovalo dobrovolné omezování odběru, přijde na řadu snížení dodávek nebo úplná odstávka, píše Le Monde.
Francouzská strategie bude záviset na délce zimy, objemu dodaného plynu z Norska i úspěšnosti francouzské elektrárenské společnosti EDF při otevírání dříve uzavřených jaderných elektráren, dodává Le Monde. Marketingový tým Agnès Pannierové-Runacherové zvažuje, že by ministryně pro přechod na ekologické zdroje energie měla pravidelná televizní vystoupení o úsporných opatřeních, stejně jako ministr zdravotnictví za pandemie covidu-19.
Britská vláda zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek elektrické energie, zavedla by organizované odstávky plynu pro průmyslové podniky, a patrně i pro domácnosti, uvedla agentura Bloomberg.
Španělsko si na EU vydobylo výjimku a chce snížit spotřebu energií jen o sedm procent. Dnes začíná platit jedno z prvních úsporných opatření, a sice povinnost ztlumit klimatizaci na 27 stupňů nebo více ve společných prostorech barů, restaurací, obchodů nebo na nádražích a letištích. Na pracovištích, kde zaměstnanci vyvíjejí fyzickou činnost, bude možné prostory ochladit o další dva stupně. Po 22:00 bude povinnost vypnout osvětlení vitrín či veřejných budov, kde nikdo nepracuje. V zimě budou moci všechna tato zařízení vytápět nanejvýš na 19 stupňů Celsia.
Španělské vládní zařízení neobsahuje žádné sankce za porušování. Mezi nejhlasitější kritiky nucených úspor patří město Madrid, vedení metropole chce podat žalobu k ústavnímu soudu, protože deset bodů nařízení považuje za neústavní, píše server Le Temps.
Španělská vláda jde už od května sama příkladem: omezila chlazení veřejných budov a podporuje práci z domova. Na konci července premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci.
Stejné letní i zimní teplotní limity jako ve Španělsku platí také v Řecku, v Itálii se smí chladit až na 25 stupňů. Všechny tři jihoevropské země se snaží motivovat k šetření energiemi finančními pobídkami. Řecko zřídilo program s rozpočtem 640 milionů eur (15,5 miliardy Kč) na modernizaci veřejných budov, například výměnu oken, zateplení nebo modernější klimatizace, píše server l’Echo.
Andorská vláda dnes poslala státním zaměstnancům oběžník, v němž jim připomíná řadu opatření na úsporu energie, která je třeba přijmout na pracovišti. V létě by se mělo klimatizovat na 24 stupňů a více, v zimě topit maximálně na 21 stupňů Celsia. Úředníci mají vypínat osvětlení a klimatizaci v místnostech, kde nikdo zrovna není, vypínat přes noc počítače a tisknout pouze nezbytné dokumenty. Vláda dodala i radu ohledně dopravy, do práce mají zaměstnanci jezdit veřejnou dopravou a místo ježdění výtahem chodit po schodech, shrnuje andorská opatření server France 3.
V Belgii jsou největšími spotřebiteli plynu domácnosti a malé a střední firmy, používají ho k vytápění a ohřevu vody. Na průmyslové podniky připadá asi čtvrtina spotřeby plynu, který do země nejčastěji proudí z Norska a Nizozemska. Belgie díky tomu zatím nemá přílišné obavy z nedostatku energií.
Německá vláda kvůli energetické krizi a nejistým dodávkám plynu z Ruska dlouhodobě nabádá obyvatele i firmy k šetření. Nejviditelněji si počíná ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který pravidelně hovoří o nezbytnosti uspořit každou kilowatthodinu. Habeckovo ministerstvo spustilo kampaň s tipy pro veřejnost i podniky. Ministerstvo hospodářství chlazení spouští až při pokojové teplotě 26 stupňů Celsia. Berlínská regionální vláda zase uvedla, že v zimě bude své budovy vytápět na 20 stupňů.
K úsporám sahají i společnosti pronajímající bydlení. Vonovia, která je největším hráčem na německém trhu nájemního bydlení, chce přes noc od 23:00 do 06:00 snížit teplotu v otopné soustavě tak, aby v místnostech bylo 17 stupňů. Pro denní topení změny nechystá.
Šéf německého síťového regulátora Klaus Müller v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag řekl, že lidé v Německu budou muset kvůli klesajícím dodávkám ruského plynu snížit spotřebu energie nejméně o 20 procent, aby země zabránila tomu, že bude mít v prosinci nedostatek plynu.
Na Slovensku místní úřady dosud nenařídily šetření energiemi pro nadcházející topnou sezonu. Ministr hospodářství Richard Sulík tento týden řekl, že ve veřejných budovách lze přistoupit k úsporným opatřením. Případné omezení dodávek zemního plynu a elektřiny obyvatelům označil za extrémní řešení, které by Slovensko mělo zvažovat až poté, co ostatní opatření selžou.
Slovensko se řadí v EU k zemím, které mají v zásobnících uloženo nejvíce zemního plynu při zohlednění roční spotřeby. Před měsícem Sulík řekl, že země má uskladněn dostatek plynu na to, aby zvládla celou příští topnou sezonu. Letos v únoru stát se soukromými akcionáři největšího výrobce elektřiny v zemi, společnosti Slovenské elektrárne (SE), podepsal memorandum, na jehož základě SE v letech 2023 a 2024 dodají část své produkce elektrické energie za zvýhodněnou cenu. Příslušná dohoda ještě podléhá schválení ze strany EU.
Na základě uvedené dohody by většině domácností na Slovensku elektřina zdražit neměla. V této souvislosti ministerstvo hospodářství minulý týden vybídlo domácnosti, aby výrazněji nezvyšovaly spotřebu elektřiny a zavedly úsporná opatření. Úřad zvažuje také zavedení motivačního programu s cílem odměnit ty odběratele elektřiny z řad domácností, kteří v příštích dvou letech nejvíce sníží spotřebu elektřiny.
Česká unie cestovního ruchu kritizuje návrh vyhlášky MPO o regulaci topení
Česká unie cestovního ruchu (ČUCR) kritizuje návrh vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) o pravidlech pro vytápění, která by začala platit v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Počítá s vytápěním budov na nižší teploty. Unie upozornila na to, že ministerstvo záměr se zástupci podnikatelů nekonzultovalo, a vyzývá vládu k debatě nad podobnými návrhy. Navrhuje stanovení maximální ceny elektřiny. Za současného stavu podnikatelé zvažují, zda neukončit činnost, uvedla dnes unie v tiskové zprávě.
Současná vláda ještě v roli opozice poukazovala podle ČUCR na velmi malou pomoc službám a cestovnímu ruchu, které byly výrazně zasaženy pandemií koronaviru a souvisejícími opatřeními. „Nyní však podnikatelům říká: lákejte vaše domácí i zahraniční klienty s téměř šesti a vícenásobně drahými energiemi do akvaparků, bazénů a saun na teplotu 19 stupňů, zasněžujte lyžařské svahy ‘úsporně’, do hotelů přijeďte se svetrem a na večeři nabízíme jen studenou kuchyni?“ uvedli zástupci unie. Doplnili, že tím stoupá nejistota podnikatelů a případný zánik jejich činnosti by byl drahý i pro stát.
V případě, že ministři nepřistoupí k zastropování cen elektřiny, lze podle ČUCR čekat turbulentní podzim a nejistou zimní sezonu.
MPO ve vyhlášce například pro hotely navrhuje snížení teploty o dva, ale i pět stupňů Celsia. V pokojích by měly vytápět na 18 stupňů místo dosavadních 20, stejně jako v zasedacích místnostech nebo jídelnách. V hotelových koupelnách by nově mělo být 19 stupňů, přitom současná orientační teplota činila 24 stupňů.
Návrh vyhlášky dnes zkritizoval také Svaz pacientů ČR. MPO navrhuje, aby se v nemocničních pokojích teplota snížila z 22 na 20 stupňů a na operačních sálech také na 20 stupňů místo současných 25 stupňů. Svaz pacientů vyzval ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se teplota nesnižovala. „Důrazně upozorňujeme, že je pro nás pacienty nepřijatelné, být na pokoji nebo na operačním sále v chladu, kdy se mnoho pacientů může nachladit nebo dostat zápal plic,“ píše organizace ve výzvě, kterou poskytla ČTK.
Pacientům svaz doporučil, aby si v případě, že jim bude v nemocnici zima, zaznamenali teplotu a podali svazu podnět. „My pak připravíme hromadnou žalobu na danou nemocnici,“ doplnil svaz.
MPO uvedlo, že stanovování jednotlivých teplot probralo se zástupci ministerstva zdravotnictví. Vyhláška je do 19. srpna v meziresortním připomínkovém řízení, následně by ji podle úřadu měla posoudit Legislativní rada vlády.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 6.12.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,070 | 25,190 |
USD | 23,730 | 23,910 |