Evropská unie apeluje na členské státy, aby spolu nesoupeřily v nákupech plynu, a přitom žádá Rakousko, aby naplnilo své zásobníky plynu, uvedl rakouský kancléř na společné tiskové konferenci s Orbánem.

„Jsme svědky mnoha oznámení Evropské komise, ale velmi mála případů uvedení do praxe,“ pokračoval v kritice Nehammer. Řekl, že užitečná by podle něj byla slibovaná společná unijní platforma pro koordinaci nákupů plynu.

Orbán prohlásil, že Maďarsko bere na vědomí unijní plán omezit poptávku po plynu a snížit postupně jeho dodávky z Ruska. Zdůraznil, že tato snaha je pro Maďarsko sice nevýhodná, ale že jeho země nechce narušovat jednotu Evropské unie. „Bereme na vědomí toto rozhodnutí, přestože je pro nás nevýhodné, a pokusíme se ho zrealizovat tak, aby nám způsobilo co nejnižší škody,“ řekl Orbán.

Rakouský kancléř se na setkání s Orbánem zastal maďarského postoje k invazi

Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, řekl Nehammer po setkání s Orbánem. Na kancléře se před dnešní Orbánovou návštěvou v Rakousku snesla kritika, že přijímá předsedu maďarské vlády, který o víkendu pronesl kontroverzní projev o „nesmíšené maďarské rase“. Orbán je kromě toho znám svým odmítavým postojem k protiruským sankcím přijímaným Západem v reakci na útok Moskvy proti Ukrajině.

Evropská unie musí podle Nehammera dát Ukrajině najevo, že nesouhlasí s invazí na její území. „Nezdá se mi, že by se Maďarsko nebo jakákoli jiná země od tohoto (kurzu) odchylovaly,“ prohlásil na tiskové konferenci Nehammer.

Maďarský premiér minulý týden řekl, že dosavadní strategie Západu zaměřená na podporu Ukrajiny nefunguje. Podle něj je zapotřebí nová, která by se měla soustředit na vyjednávání o míru, nikoliv na vítězství Ukrajiny ve válce. Zopakoval také, že Budapešť nepodpoří evropské sankce, které by se týkaly dovozu ruského plynu, protože nechce poškodit ekonomiku země.

Orbán v sobotním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina, znovu odmítl „multietnickou“ společnost. „Nechceme být míšenci“ smíšenými s „Neevropany“, řekl. Jeho slova kritizoval například Mezinárodní osvětimský výbor nebo místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Na Orbána, který je považován za dlouhodobého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, také pravidelně míří kritika kvůli jeho postoji k situaci na Ukrajině.

Na obranu svého víkendového projevu dnes Orbán řekl, že Maďarsko má „fantastické výsledky“ v boji proti rasismu a antisemitismu, k němuž má „nulovou toleranci“. Uvedl, že Nehammera požádal, aby jakoukoli intelektuální nebo historickou maďarskou problematiku zasazoval do kulturního kontextu.

„Někdy se stane, že mluvím způsobem, který si může člověk špatně vyložit, ale požádal jsem kancléře (Nehammera), aby zasazoval informace do kulturního kontextu,“ uvedl Orbán.

Šéf maďarského kabinetu zároveň zdůraznil, že nezmění svůj odmítavý postoj k migraci do Maďarska. „Nechci, aby se Maďarsko stalo cílem migrantů. Tento postoj není založen na biologii, není to pro nás otázka rasy, je to kulturní problém. Zjednodušeně řečeno chceme zachovat naši civilizaci v současné podobě,“ prohlásil Orbán.

Poptávka po uhlí kvůli drahému plynu vyrovná letos rekord z roku 2013

Celosvětová poptávka po uhlí se letos vrátí na maximum, kterého dosáhla v roce 2013, a příští rok se patrně vyšplhá na rekord. Ve své zprávě to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Za obnoveným zájmem o uhlí podle ní stojí vysoké ceny zemního plynu, kde růst nyní podporuje také invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Agentura odhaduje, že globální spotřeba uhlí se v letošním roce zvýší o 0,7 procenta na osm miliard tun. To ale za předpokladu, že se čínská ekonomika podle očekávání ve druhé polovině roku zotaví.

Loni se spotřeba uhlí zvýšila zhruba o šest procent spolu s tím, jak se světové hospodářství začalo vzpamatovávat z koronavirové pandemie. Zároveň to ale znamenalo nejvyšší celoroční nárůst objemu emisí oxidu uhličitého v historii.

Očekává se, že v Indii se poptávka po uhlí v letošním roce zvýší o sedm procent, zejména kvůli růstu ekonomiky a zvýšenému využívání elektřiny. Poptávka v Evropské unii by se měla také zvýšit o sedm procent, protože uhlí se tam stále více používá jako náhrada plynu v důsledku poklesu jeho dovozu z Ruska. Některé země Evropské unie prodlužují životnost uhelných elektráren, které se měly zavírat, nebo znovuotevírají už uzavřené elektrárny.

Poptávka po uhlí v Číně se v prvních šesti měsících roku snížila o tři procenta, čeká se ale, že se ve zbývající části roku zvýší. Čína se na celosvětové poptávce po uhlí podílí více než z poloviny.