Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.

V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“.

Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací. Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu.

Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajině a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnešní usnesení europoslanců uvítal. „Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě,“ napsal na twitteru.

I welcome @Europarl_EN decision to recognize Russia as a state sponsor of terrorism and as a state which uses means of terrorism. Russia must be isolated at all levels and held accountable in order to end its long-standing policy of terrorism in Ukraine and across the globe.

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 23, 2022

„Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová, podle které jde především o symbolický čin, který v praxi „nic nezmění“.

Europoslanec Alexander Vondra poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože „je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty“.

Mezi 58 europoslanci, kteří hlasovali proti rezoluci, byla i Kateřina Konečná z KSČM. Na textu kritizovala „dvojí metr“. Podle ní EP nevystupoval tak tvrdě vůči dodávkám zbraní Saúdské Arábii, která se účastní konfliktu v Jemenu, či proti Spojeným státům při invazi do Iráku. Poukázala také na to, že neexistuje mezinárodně uznávaná definice „teroristického státu“. „Zavřeli jsme si dveře, abychom se jednou stali mediátory (v konfliktu),“ dodala Konečná, která odmítá tvrzení, že podporuje Rusko. Proti rezoluci hlasovali i čeští europoslanci Ivan David a Hynek Blaško.

Podle europoslance Luďka Niedermayera je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmražený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. „Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmražených peněz,“ řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.

Premiér Petr Fiala (ODS) rezoluci uvítal. Po dnešním zasedání vlády novinářům řekl, že Rusku je potřeba i těmito symbolickými kroky dávat jasně najevo, že se chová nepřijatelně. Rezoluci kvůli tomu považuje za důležitou.

V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40 000 válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje „groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu,“ stojí dále v rezoluci. Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018.