V otázce nastavení cen energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny je společnost rozdělena. Polovina preferuje společný postup v EU, podle druhé poloviny by to měl řešit stát sám.

Vyplynulo to z průzkumu, který STEM udělal od 29. září do 10. října mezi tisícovkou dotázaných.

Podle autorů průzkumu současně ve společnosti nesílí podpora ústupkům Rusku a politice ústupků vůči agresorovi, která by ohrozila udržení evropské jednoty. „Velmi prorusky orientovaných lidí je v české populaci dlouhodobě jen asi tři až čtyři procenta a jejich počet se s pokračující válkou nezvyšuje,“ uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl.

Pro společný postup zemí EU před působením ruské agrese se vyslovilo 69 procent dotázaných a dvě třetiny i pro společnou ochranu hranic v EU. Podle 64 procent by měly státy EU spolupracovat také na vybavování a výcviku armád a podle 60 procent by měly spolu řešit rovněž migraci. Společný nákup plynu by uvítalo 55 procent lidí a 53 procent společné stanovení cílů pro přechod na udržitelnější ekonomiku.

Při českém předsednictví v Radě EU by se měla Česká republika zasadit podle většiny lidí o řešení sociálních dopadů zdražování energií a snižování závislosti na dodavatelích surovin a technologií. Tyto kroky podporuje 89 procent, respektive 70 procent lidí a proti květnu jich mírně přibylo. Naopak klesla podpora předsednické priority poválečné obnovy Ukrajiny. Nyní ji podporuje 25 procent lidí, v květnu to bylo 32 procent.

„Je to logické, jednak válka stále neskončila, a jednak se s ekonomickými obavami pozornost veřejnosti stále víc stáčí k domácí situaci. Důležité ale je, že nadpoloviční většina obyvatel zůstává v otázce konfliktu na Ukrajině na straně Západu a jen menšina věří ruským interpretacím nebo dezinformacím,“ dodal Kratochvíl.