Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu. EU také rozšíří sankční seznam více než osmi stovek osob a firem, které mají zablokovaný majetek na jejím území a zákaz cest do unijních zemí.

„Sankce postihnou oligarchy, činitele ruské propagandy, členy bezpečnostního a vojenského aparátu a subjekty průmyslového a technologického sektoru spojené s ruskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo po jednání francouzské zastoupení při EU.

Zásadním sporným bodem jednání diplomatů byla přechodná doba, během níž budou muset unijní země ukončit stávající smlouvy na dodávky ruského uhlí. Po tlaku Německa, které je největším unijním odběratelem tohoto paliva z Ruska, se podle diplomatických zdrojů původně navrhované tři měsíce prodloužily na čtyři. Moskva podle Bruselu s odříznutím od unijního trhu s uhlím přijde o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Ještě o miliardu a půl eur více má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit další omezení dovozu, které se bude vztahovat na dřevo, cement, ale i vodku či šampaňské.

Ruské firmy budou mít nově zakázáno účastnit se soutěží o veřejné zakázky v unijních zemích. EU také zmrazí veškeré transakce a další kontakty se čtveřicí velkých ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Tyto banky představují čtvrtinový podíl na ruském bankovním trhu. Unie již sice v minulosti schválila jejich vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT, ale přímé sankce jako Spojené státy či Británie dosud nezavedla.

Po dnešní dohodě velvyslanců by vlády měly formálně nové sankce schválit v pátek dopoledne, aby mohly vstoupit v platnost ještě týž den.

Senát USA podpořil zákaz ruských paliv a konec běžných obchodních vztahů

Americký Senát dnes posunul blíže k přijetí návrhy zákonů, které by zakazovaly dovoz ruské ropy či plynu do Spojených států a odebraly Rusku status běžného obchodního partnera. Obě opatření byla přijata jednomyslně poté, co senátoři týdny s jejich schválením otáleli. Ukončení běžného obchodního vztahu by otevřelo vládě prezidenta Joea Bidena možnost navýšit cla na dovoz některých ruských produktů.

Biden už nové smlouvy o dovozu ruských energií zakázal exekutivním nařízením z 8. března, Sněmovna reprezentantů návrh zákona v tomto duchu přijala o den později. Před třemi týdny pak navázala přijetím návrhu o přerušení běžných obchodních vztahů. Podle kongresového zpravodaje televize CNN se nicméně druhý z návrhů po dnešním hlasování Senátu ještě vrací do sněmovny předtím, než jej dostane k podpisu prezident.

„Je to velká, velká věc, že to konečně dotáhneme do konce,“ řekl před hlasováními lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer. „Přál bych si, aby se to mohlo stát dřív, ale po týdnech rozhovorů s druhou stranou je důležité, že jsme našli cestu kupředu,“ dodal. Pro oba projednávané návrhy nakonec hlasovalo všech 100 senátorů, což je v kontextu posledních let extrémně vzácný úkaz.

Vývoj v Kongresu znamená další stupňování americké reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která do jisté míry sjednotila demokraty a republikány. Podporu obou stran mají tvrdé sankce proti klíčovým sektorům ruské ekonomiky i vyzbrojování ukrajinské armády. Bílý dům ve středu oznámil další rozšíření sankčního režimu, přičemž nový balík míří proti vazbám největších ruských bank, ale také dětí ruského prezidenta Vladimira Putina, na majetky v USA.

Rusko čelí kvůli sankcím nejtěžší situaci za třicet let, řekl ruský premiér

Rusko čelí kvůli bezprecedentním západním sankcím nejtěžší situaci za posledních třicet let, řekl dnes ruský premiér Michail Mišustin. Zahraniční pokusy o odstřižení Moskvy od světové ekonomiky však podle něj selžou.

„Není pochyb o tom, že současnou situaci lze pro Rusko označit za nejsložitější za posledních třicet let,“ prohlásil dnes Mišustin ve Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu. „Takové sankce se neuvalovaly ani v nejtemnějších dobách studené války,“ dodal.

Michail Mišustin při projevu ve Státní dumě | zdroj: Profimedia

Západní sankce Rusko odřízly od globální finanční sítě a způsobily, že řada jeho předních bank nemá přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. Někteří obchodníci začali odmítat dodávky ruské ropy, což zesílilo tlak na finance Moskvy.

Před sankcemi plánovalo Rusko v letošním roce dosáhnout rozpočtového přebytku ve výši 1,3 bilionu rublů (370 miliard Kč), což odpovídá jednomu procentu ruského hrubého domácího produktu (HDP). Mišustin však dnes uvedl, že Rusko utratí vše, co letos vydělá, na státní pomoc.

Vláda dosud přislíbila více než jeden bilion rublů na podporu podnikům, na sociální platby a rodinám s dětmi, z toho 250 miliard rublů připadne na pomoc ruským železnicím.

Mišustin v projevu k poslancům rozvedl, že vláda přidělí leteckým společnostem a letištím 100 miliard rublů. Dotace budou mimo jiné sloužit k úhradě peněz, které musely letecké společnosti refundovat za zrušené letenky do nyní nedostupných destinací. Půjdou také na platy a sociální dávky. „Umožní to udržet profesionální týmy, především letecký a technický personál,“ řekl Mišustin.

Evropská unie uzavřela svůj vzdušný prostor ruským letadlům. Moskva na oplátku zapověděla svůj vzdušný prostor leteckým společnostem z 36 zemí, včetně všech 27 členů EU. Západní leasingové společnosti kvůli sankcím vypovídají ruským aerolinkám smlouvy a žádají vrácení letadel. Sankce rovněž brání ruským leteckým společnostem nakupovat letecké díly z Evropy či Spojených států, nemají k dispozici ani servis společností Airbus či Boeing.

Americké ministerstvo obchodu dnes vydalo donucovací opatření proti společnostem Aeroflot, Azur Air a UTair, které podle resortu porušily americké vývozní kontroly vydané po ruské invazi. Opatření odepírá těmto třem leteckým společnostem vývozní práva.

Rusko dále v odvetě po sankcích zavedlo kapitálové kontroly, které zahraničním investorům v případě odchodu ze země téměř znemožňují prodat aktiva, a to jak průmyslová, tak finanční. „Pokud musíte odejít, měla by výroba fungovat dál, protože poskytuje pracovní místa. Pracují v ní naši občané,“ řekl Mišustin. Kreml dříve naznačil, že může znárodnit majetek západních investorů, kteří se rozhodnou odejít.

„Náš finanční systém, životodárná síla celé ekonomiky, se udržel,“ uvedl Mišustin. „Akciový trh a rubl se stabilizují,“ dodal. Ruský rubl během dnešního obchodování v Moskvě výrazně zpevnil. Dostal se tak až na nejsilnější úroveň od 11. února, tedy od doby před zahájením ruského útoku na Ukrajinu.

„Je to zcela umělá úroveň,“ řekl k nynějšímu kurzu rublu analytik Cristian Maggio ze společnosti Toronto Dominion Bank. „S rubly nemůže téměř nikdo obchodovat a ti, kteří s nimi skutečně obchodují, tak činí na velmi odlišných úrovních,“ dodal. „Z tržního a makroekonomického pohledu to nedává žádný smysl,“ prohlásil rovněž.

Spojené státy a Británie ve středu oznámily další zpřísnění protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu, včetně postihů namířených na největší ruskou banku Sberbank a zákazu nových investic v Rusku. Washington a Londýn také rozšiřují opatření vůči příslušníkům ruských elit, v USA se na sankční seznam nově dostaly například dospělé děti prezidenta Vladimira Putina.