Unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU také omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Exportní restrikce mají zasáhnout i desítku firem ze zemí mimo Rusko včetně Číny či Íránu. EU rovněž rozšíří dříve zavedený zákaz vývozu automobilů, který se nově bude týkat všech vozů s objemem motoru přes 1,9 litru.

Unie zavedla od loňského začátku ruské invaze bezprecedentní hospodářské sankce, které mají omezit příjmy režimu prezidenta Vladimira Putina a znemožnit jeho armádě přístup k vojenskému vybavení. Moskvě se však prostřednictvím jiných zemí a zahraničních firem daří některé restrikce včetně ropného embarga obcházet.

„Zacílením na obcházení sankcí zvýšíme tlak na Rusko tím, že ho zbavíme dalších zdrojů, které tak zoufale potřebuje k pokračování nelegální války na Ukrajině,“ řekl ke schválení nové sankční sady šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Nové sankce se zaměří na takzvanou „stínovou flotilu“, tedy lodě plující často pod vlajkami jiných zemí a tajně převážejících ruskou ropu. Na její námořní dovoz do členských zemí uvalila EU embargo a zároveň se skupinou hospodářsky vyspělých zemí dohodla cenový strop pro její prodej do dalších států. Tankery, které budou restrikce porušovat, nebudou smět zakotvit v přístavech unijních zemí.

EU se v rámci nové sady shodla na nástroji, který umožní omezit vývoz zboží využitelného pro vojenské účely do třetích zemí, které zjevně pomáhají Rusku sankce obcházet. Podle unijních činitelů jsou mezi nimi například Kazachstán a další postsovětské státy, Čína či Spojené arabské emiráty. Kvůli obavám z možné odvety zmíněných států však k jeho využití hodlá unie sáhnout pouze v krajním případě, pokud bude obcházení systematické a nepodaří se dotčené země přesvědčit jinak. Země EU budou muset o případném exportním omezení do Číny a dalších států rozhodnout jednomyslně.

Unie bude také moci znemožnit přístup k citlivému zboží firmám zjevně zásobujícím ruskou armádu. Na jejich seznam zařadila vedle 77 firem z Ruska poprvé také tři společnosti z Číny a vedle nich i firmy z Íránu, Sýrie, Spojených arabských emirátů, Arménie a Uzbekistánu.

Nový balík rozšiřuje některá dosud zavedená omezení vývozu. Dotkne se to i osobních aut, jejichž export do Ruska byl dosud zakázán, pokud stála více než 50 000 eur (1,2 milionu korun). Nyní se bude vztahovat na všechny nové i použité vozy s objemem motoru přes 1,9 litru. To podle jednoho z unijních činitelů znamená dodatečné omezení vývozu, které za loňský rok představovalo 550 milionů eur.

Rozšíření sankcí se týká i silniční přepravy zboží z Ruska do EU. Zatímco dosud platil zákaz pro ruské kamiony, nyní se rozšíří i na návěsy. Ruské firmy totiž dosud restrikce obcházely připojováním svých návěsů na tahače registrované v zemích EU.

Nová sada také rozšiřuje dosavadní sankční seznam o 71 činitelů a 33 subjektů, kterých se bude týkat zmrazení majetku v EU a zákaz cest na její území. Jsou mezi nimi čelní představitelé armády, soudci, podnikatelé, propagandisté, banky či technologické firmy. Pět ruských televizí nově přibylo ke kanálům, které mají kvůli šíření propagandy zákaz vysílat v EU.

Moskva kvůli novým sankcím EU zakázala vstup do Ruska dalším lidem

Moskva v reakci na jedenáctý balík sankcí proti Rusku rozšířila seznam lidí, kteří nesmějí cestovat na ruské území. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí.

Na seznamu jsou podle ministerstva bezpečnostní činitelé, státní úředníci, europoslanci „prosazující konfrontační agendu s Ruskem“ nebo podnikatelé. Podle Moskvy jde o lidi, kteří se podílejí na poskytování vojenské pomoci Ukrajině, výcviku ukrajinských vojáků nebo na získávání peněz pro potřeby ukrajinské armády.

Moskva na sankční seznam zapsala také ty, kdo podle ní nesou odpovědnost za zavedení opatření proti Rusku a ty kdo se snaží narušit vztahy Ruska s dalšími státy.