Důchodový věk v Česku každý rok roste a ve 30. letech tohoto století by se měl dostat na 65 let. Nad tuto hranici by se měl začít podle projednávané vládní novely zvedat lidem, kteří se narodili po roce 1966. Tento ročník by měl jít do penze v 65 letech a dvou měsících. Každý další ročník by šel na odpočinek nanejvýš o dva měsíce později, a to podle prodlužování délky života. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.

Matesová řekla, že souhlasí s demografy a považuje navrhované určování odchodu do důchodu za nesmyslné. "Mnohem lepší by bylo lepší říct dopředu, že v příštích 20 letech, od roku 2031, se bude zvyšovat (hranice odchodu do penze) pro každý ročník o měsíc," řekla. Podle ní budou kritická zejména 40. a 50. léta a situace by se poté měla zlepšovat.

"Když nastane nějaká situace jako přírodní katastrofa nebo pandemie, tak lidé, kteří přežijí, jsou potom nelogicky nespravedlivě zvýhodněni tři nebo šest let, protože klesne střední délka života. A bude to mít nespravedlivé dopady na lidi, kteří se v té době budou blížit do důchodu, oproti těm, kteří přijdou o tři roky později," řekla Matesová. Podle Kupky je ale právě takové zvýhodnění spravedlivé. "Protože ty generace byly také zatížené tím, čím musely projít," řekl.

Proti navrhovanému systému výpočtu odchodu do penze se ohradil zástupce odborů Josef Středula. Podle něj vláda také nedostatečně a špatně řeší možnost předčasného odchodu do důchodu lidí v náročných profesích.

Sněmovna ve čtvrtek podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

Navrhovaná desítka změn má platit postupně od příštího roku a má podle vlády přispět k udržitelnosti systému. Cílem je udržení rozpočtového schodku v souvislosti s výdaji na penze kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, jde asi o 70 miliard korun.