V europarlamentu bude o 15 europoslanců více než dosud. Počet byl zvýšen s ohledem na demografické změny v EU od voleb v roce 2019. O dva europoslance více získají Francie, Španělsko a Nizozemsko, jednoho europoslance navíc pak budou mít Polsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Lotyšsko a Slovinsko.

Na čtvrteční nizozemské hlasování naváže v pátek 7. června Irsko a v sobotu 8. června půjdou k volebním urnám voliči v Lotyšsku, Maltě a na Slovensku. Česko a Itálie jsou jediné dvě země, kde se může hlasovat dva dny - v ČR v pátek a v sobotu, v Itálii v sobotu a v neděli. Dalších 20 zemí EU (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) pořádá volby v neděli 9. června.

Minimální věk voličů a kandidátů v evropských volbách stanoví vnitrostátní právo. Voličům musí být ve většině států 18 let. Výjimkou je Řecko, kde mohou hlasovat i sedmnáctiletí, a Belgie, Německo, Malta a Rakousko, kde je věková hranice 16 let.

Ve čtyřech zemích EU je účast ve volbách povinná. Jsou to Belgie, Bulharsko, Lucembursko a Řecko. V Belgii byla až donedávna volební účast povinná jen pro voliče starší 18 let. Letos v březnu ale ústavní soud rozhodl, že evropských voleb se 9. června musí povinně zúčastnit právě i šestnáctiletí a sedmnáctiletí. V případě neúčasti na hlasování hrozí občanům pokuta 40 až 200 eur (1000 až 5000 Kč), kterou však úřady vyměřují jen vzácně.

V Lucembursku mají povinnost volit všichni občané do věku 75 let. Povinnou účast ve volbách má i Řecko, platí ale některé výjimky, například pro osoby starší 70 let či pro voliče, kteří jsou v zahraničí. Povinnost volit mají i bulharští občané, tamní úřady ji zavedly v roce 2016 v reakci na velmi nízké volební účasti v předchozích hlasováních.

Česko, Slovensko, Malta a Irsko jsou jedinými zeměmi EU, které neumožňují volit ze zahraničí. Hlasovat lze pouze ve volebních místnostech v dané zemi. Češi žijící v zahraničí se nicméně mohli registrovat i jako voliči v zemi svého bydliště a hlasovat tam. Znamená to, že si budou vybírat z kandidátů dané země, například v Belgii tedy budou hlasovat pro belgické kandidáty.

Nejvíce možností, jak hlasovat, nabízí Estonsko. Estonští občané nebo občané EU žijící v Estonsku mohou hlasovat v neděli 9. června přímo ve volebních místnostech v zemi, mohou ale hlasovat i v několika volebních místnostech už několik dní předem. Rovněž mohou odevzdat hlas on-line. Estonsko je přitom jedinou zemí EU, která umožňuje hlasovat přes internet. Estonští občané žijící v cizině pak mohou hlasovat on-line, korespondenčně nebo osobně na ambasádě či konzulátu v zemi, kde žijí.

Celkem 19 zemí nabízí hlasování na ambasádách či konzulátech, 13 z 27 států unie pak umožňuje korespondenční volbu. Obě možnosti nabízí Estonsko, Belgie, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Slovinsko, Finsko nebo Švédsko. Pouze na zastupitelských úřadech lze hlasovat ve Francii, Itálii, Bulharsku, Dánsku, Řecku, Rumunsku, Portugalsku, Polsku, Chorvatsku či na Kypru. Další státy - Německo, Lucembursko, Nizozemsko či Rakousko - naopak umožňují pouze korespondenční volbu. Některé členské státy vyžadují, aby se voliči, kteří chtějí volit ze zahraničí korespondenčně nebo na zastupitelském úřadě, nejprve registrovali u vnitrostátních volebních orgánů.

Předchozí volby do EP se konaly v roce 2019 a občané ještě z 28 členských států EU volili 751 členů Evropského parlamentu. Počet členských států EU i europoslanců se změnil, když z EU v roce 2020 vystoupila Británie. Celková volební účast byla tehdy 50,66 procenta a v Česku byla téměř nejnižší v rámci celé EU - hlasovalo jen 28,72 procenta voličů. Nejnižší účast byla na Slovensku (22,74 procenta), naopak nejvyšší v Belgii s povinnou účastí (88,47 procenta).

Průzkum Eurobarometru zveřejněný v polovině dubna ukázal, že se o letošní evropské volby zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že "pravděpodobně". Za "nepravděpodobnou" tuto možnost označilo 24 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. V celé EU by přitom "pravděpodobně" šlo volit 71 procent dotazovaných.

Průzkum Eurobarometru také ukázal, že se liší i témata, která voliče před hlasováním zajímají. Podle Evropanů by EP měl v předvolební kampani řešit přednostně boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (33 procent) či veřejné zdraví (32 procent). V Česku dotazovaní nejvíce zmiňovali obranu a bezpečnost EU (46 procent) či nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (40 procent).

Ve volbách do Evropského parlamentu si voliči vybírají stranu, hnutí nebo koalici, které dají svůj hlas. V Česku mohou preferenčními hlasy upřednostnit maximálně dva kandidáty. Strany či kandidáti v každém členském státě EU vedou své předvolební kampaně podle témat, která považují za důležitá. I samotný Evropský parlament ale prostřednictvím své kampaně s názvem Využijte svůj hlas vyzýval občany obecně k účasti v evropských volbách.