Schodek letošního státního rozpočtu by měl nově činit 326,9 miliardy korun. Počítá s tím novela, kterou vládě navrhl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Informovala o tom Česká televize, která dokument získala. Kabinet bude o novele jednat ve středu. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Spojené státy se v letošním prvním pololetí staly největším vývozcem zkapalněného zemního plynu na světě, a to zejména díky růstu dodávek do Evropy v souvislosti s válkou na Ukrajině. Uvedl to americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA) s odvoláním na údaje organizace CEDIGAZ.

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že dnes dodá přes Ukrajinu do Evropské unie 42,7 milionu kubických metrů plynu, což bude mírné zvýšení proti pátečnímu objemu 41,3 milionu metrů krychlových. Výpadek dodávek přes plynovod Nord Stream 1 však ani zvýšení kompenzovat nedokáže.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.

Řešením vysokých cen energií a další pomocí Ukrajině ve válce s Ruskem se dnes na neformálním summitu v Praze zabývali premiéři a prezidenti zemí Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má stále větší podporu oddělení cen plynu od cen elektřiny. Ministerský předseda též navrhoval uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy tak, aby se snížila jejich cena, jež má na ceny tepla a elektřiny vliv. Země EU také podle předsedy Evropské rady Charlese Michela opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině.

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, řekl novinářům šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Rusko se dnes vrátilo k dohodě o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů, od které odstoupilo v reakci na víkendový útok proti ruské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. I bez ruské účasti ovšem lodě v minulých dnech zajišťovaly transport ukrajinského obilí, protože Turecko, OSN a Ukrajina trvaly na pokračování operace, klíčové zejména pro zásobování afrických a blízkovýchodních států.