Ed Gein dnes není nijak zvlášť známé jméno, a proto možná překvapí, jak výraznou stopu jeho krvavý příběh zanechal na stříbrném plátně. Psycho Alfreda Hitchcocka (a ostatně ani kniha, která mu stála předlohou) by zřejmě nikdy nespatřilo světlo světa nebýt Geinových zvěrstev. Leatherface z Texaského masakru motorovou pilou, Buffalo Bill z Mlčení Jehňátek - ti všichni byli Ed Gein, jen s jinou maskou a jménem. Kdo je vlastně muž, který se skrývá za těmito hororovými příběhy? A jaká je jeho pravda?

Otec opilec, matka fanatička

Ed Gein je dnes již zapsán do historie jako jeden z nejperverznějších vrahů všech dob. Nahlédneme-li ovšem pod masku zrůdy, kterou nosil, nalezneme člověka zmučeného samotou, kterého šílenství dohnalo k odporným činům.

Ed Gein | zdroj: Wikipedia Muž, jemuž lidé později začali přezdívat Řezník z Plainfieldu, se narodil pod jménem Edward Theodore Gein 27. srpna 1906 jako druhý syn manželům Georgeovi a Augustě a už od začátku byl jeho život trochu jiný než u ostatních chlapců.

Jeho otec byl těžký alkoholik, a zatímco u láhve vydržel celý život, zaměstnání střídal prakticky den co den. Když rodina díky dědictví přišla k nějakým penězům, George Gein koupil - a dokonce pár let spravoval - místní samoobsluhu. Ale ani zde dlouho nevydržel a už za pár let kvůli svému sílícímu alkoholismu nezvládal držet prodejnu v provozu. Rodina tedy obchod prodala a koupila si osamocenou farmu v již zmíněném městečku Plainfield, která se stala jejich domovem až do mrazivého konce.

Edova matka Augusta snad ani nemohla být výraznějším opakem jeho otce, kterého nenáviděla a často bila. Zatímco George byl nevýrazný mužík, který se kvůli svým problémům s alkoholem na výchově chlapců téměř nepodílel, ona byla mohutná, hlučná matróna, která úpěnlivě ovládala každý aspekt života svých synů. Byla totiž zapálená luteránka - náboženská fanatička, která žila ve svém vlastním světě pokřiveném bigotní vírou.

Využila izolace, kterou farma poskytovala, a začala své syny vychovávat podle svých vlastních abnormálních hodnot. Již od raného věku jim několikrát denně četla pasáže z Bible, které se týkaly Božího hněvu a odplaty. Stále dokola jim vtloukala do hlavy, že svět je v jádru zkažený a že to nejhorší zlo, ta největší pekelná metla lidstva je právě alkohol.

Ed i jeho starší bratr Howard již odmala slyšeli, že všechny ženy (krom jejich matky) jsou zvrhlé svůdnice, které je chtějí pouze zneužít k sexu, a je tedy třeba se jim vyhýbat. Z tohoto důvodu byl také na farmě Geinů přísný režim. Chlapci ji mohli opouštět pouze, když šli do školy, a i tak se museli časně vracet.

Jediné, čím Ed ve škole vynikal, byla jeho podivná osobnost. Kvůli situacím, které doma prožíval, byl pochopitelně stydlivý a zamlklý. Několik jeho spolužáků později vypovědělo, že už i tehdy se zdálo, jako by si žil ve vlastním světě. Často sedával v koutě a potichu hovořil sám se sebou, jindy se zase znenadání začal smát či divoce škubat obličejem. Do kolektivu místních dětí nikdy nezapadl, přesto ale školu úspěšně dokončil a poté, co jeho otec zemřel na kombinaci infarktu a komplikací vyvolaných alkoholem, začal společně s bratrem hledat různé melouchy. V komunitě byli považování za velice pracovité a spolehlivé, zejména Ed, který často natíral ploty, sekal trávu nebo dokonce hlídal místní děti.

Na farmě Geinových sídlí smrt

Netrvalo dlouho a rodinu opět zasáhla tragédie. Pátého května 1944 vypalovali bratři Geinovi nové pozemky v okolí své farmy, ale oheň se jim vymkl z rukou a vypukl požár, s nímž musel pomoci tamější sbor požárníků.

Dodnes není známo, co přesně se v osudný den na farmě odehrálo, ale jedno je jisté: bylo to naposledy, kdy někdo Howarda Geina spatřil živého. Během chaosu se ztratil a Ed jej nahlásil jako pohřešovaného.

Ihned bylo zahájeno rozsáhlé pátrání a tělo bylo nalezeno kolem půlnoci. Policie vyloučila nepřirozenou smrt a jako příčinu určila selhání srdce. Věc se ovšem nikdy pořádně nevyšetřila a experti se ve světle pozdějších událostí shodují, že se ten den muselo stát něco nekalého a že Ed má pravděpodobně na smrti svého staršího bratra nějaký podíl.

Augusta byla v této době již ve velmi špatném zdravotním stavu, a bylo tedy na Edovi, aby se i o ni postaral. Vydělával si rozličnými sezónními pracemi v městečku Plainfield, a ačkoli nikdy mezi tamní lidi zcela nezapadl, vnímali ho jako trochu pomalejšího, ale pracovitého a neškodného podivína.

Ed neustále žil ve stínu své matky, která jej přesto, že na něm byla již zcela závislá, neustále ponižovala. Ovládala každý aspekt jeho života a jejich již beztak velmi nezdravý vztah se změnil v posedlost.

Vzhledem k jejímu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu bylo jasné, že tato dynamika nemůže již dlouho fungovat. V létě roku 1945 v Plainfieldu muž žijící poblíž farmy Geinových ubil svého psa. Pokusila se mu v tom zabránit jeho milenka. Ed a Augusta scénu spatřili a stará žena byla kvůli své misogynii setkáním s jinou ženou extrémně rozrušena. Utrpěla v krátkém sledu za sebou dva infarkty a v prosinci téhož roku zemřela na selhání organismu.

Spirála hříchu

Říká se, že Ed na matčině pohřbu brečel jako malý chlapec. Ztratil jediného člověka, na němž mu na světě záleželo, a nevěděl, co si s životem dál počít. Starých matčiných pokojů se bál byť jen dotknout, radši je tedy zatloukl a nechal je nedotčené.

Totéž ale nelze říct o zbytku sídla Geinových. Ed začal sbírat rozličné pulpové časopisy, převážně ty s tematikou kanibalismu a holocaustu, a dále si přivydělával příležitostnou prací. Prodělával určité finanční potíže a musel postupně prodávat půdu, která rodině patřila.

Roky plynuly a na Edově životě nebylo na první pohled nic nepatřičného. To se změnilo 1. listopadu 1957 poté, co zmizela místní prodavačka Bernice Wordenová. Její syn byl zástupcem šerifa, a místní policejní složky tedy okamžitě zahájily vyšetřování, které je rychle zavedlo ke Geinovi. Ten byl totiž v obchodě, kde Bernice pracovala, posledním spatřeným zákazníkem.

To, co policie našla při prohlídce jeho domu, šokovalo celý svět. V garáži bylo nalezeno již bezhlavé tělo Bernice, které bylo četnými řezy znetvořeno. Tamější šerif, zdatný lovec, později popsal, že byla rozporcována jako jelen.

zdroj: YouTube.com

V domě hrůzy našli také kusy mnoha dalších těl, často zpracovaných do rozličných předmětů: Pás pobitý ženskými bradavkami, kalhoty z lidské kůže, židle zdobené kostmi, lampy pošité odřezanými obličeji a mnoho dalších zvěrstev. Ed se později přiznal, že jeho plánem bylo sestrojit si z částí jiných žen kostým jeho matky a dostat se díky němu do "její kůže". Mezi lety 1947 a 1952 tedy na místním hřibově vykrádal hroby a pracoval na svém zrůdném díle.

Gein se navíc přiznal také ke druhé vraždě – místní barmanky Mary Hoganové, která se již delší dobu pohřešovala. I přes své násilné sklony se kvůli zápachu nikdy neodhodlal k nekrofilii, to mu ovšem nebránilo těla porcovat a používat jako surový materiál.

I přes tuto hromadu důkazů nebylo vyšetřování snadné. Šerif Art Schley byl krvavým nálezem velmi rozrušen a Geina na místě brutálně zbil. Schleye událost nešťastně poznamenala a zemřel na zástavu srdce v nedožitých 43 letech.

Gein nebyl nikdy odsouzen. Rychle totiž vyšlo najevo, že to v hlavě nemá v pořádku. Byla mu diagnostikována těžká schizofrenie a zbytek svého života strávil v psychiatrické léčebně pro násilné zločince.

Po farmě samotné se jen zaprášilo: někdo ji koupil v dražbě s cílem udělat z ní muzeum hrůzy. To však překazil náhlý požár, po němž farma lehla popelem. Dodnes se spekuluje o žhářství, policie ale incident odmítla vyšetřovat.

Auto, v němž Gein vozil své mrtvoly, se ovšem podobnému osudu nevyhnulo a stalo se jednou z hlavních atrakcí potulného cirkusu na jihu Ameriky.

Při součtu činů Eda Geina běhá mráz po zádech. Ale ačkoli byl nepochybně odpornou zrůdou, byl to také nemocný, týraný člověk. Přestože se už nikdy nedostal na svobodu, v sanatoriu, kde strávil zbytek života, se lékařům podařilo zbavit jej násilných sklonů. Až do své smrti v roce 1984 pak byl vzorným pacientem. Kdyby se mu bývalo včas dostalo vhodné psychiatrické pomoci, zachránilo by to život nejen jemu, ale hlavně také dvěma nevinným ženám.