Dvacet let od smrti princezny, která odmítla 'poslouchat'

Snímky vraku auta z pařížského tunelu poblíž Place de l'Alma tehdy v mžiku obletěly celý svět. Byla v něm zaklíněna těžce zraněná Lady Diana. Zatímco jejího přítele Dodi Al-Fayeda a řidiče Henriho Paula náraz zabil na místě, ona zemřela 31. srpna 1997 v nemocnici. Připomeňme si některé zajímavosti ze života ženy, která byla se světem vysoké aristokracie pevně spjatá, zároveň do něj však tak trochu nepatřila.
Diana měla ke královské rodině blízko už odmala. Pocházela z prominentní, aristokratické rodiny Spencerových, která s ní udržovala celkem úzké styky. Obě Dianiny babičky byly dvorními dámami královny matky a "babička Ruth" patřila dokonce k jejím blízkým přítelkyním. Diana navíc vyrůstala u zámku Sandringham v domě, který měli Spencerovi pronajatý přímo od Alžběty II., jež s rodinou trávila na zdejším panství svátky. Diana si tak jako dítě hrávala s princi Andrewem a Edwardem. Jinak měl ale život Spencerových do idylky poměrně daleko.
Neočekávaná dcera
Budoucí manželka následníka trůnu se narodila 1. července 1961 jako třetí dcera vikomtovi Johnu Spencerovi a Frances, rozené Roche, kteří doufali v syna. I proto trvalo týden, než pro další holčičku vybrali jméno Diana Frances.
Jméno Diana přitom bylo inspirováno vzdálenou příbuznou Dianou Russell, vévodkyní z Bedfordu. Obě ženy nakonec nespojovalo jen jméno. Dáma, která žila v osmnáctém století, se totiž měla tajně vdát za následníka trůnu Fredericka, prince z Walesu. Ze sňatku nakonec sešlo a šlechtična se stala manželkou vévody z Bedfordu, stejně jako její pozdější jmenovkyně však zemřela příliš brzy - v pouhých 25 letech ji zabila tuberkulóza. Během svého krátkého života porodila chlapce, který zemřel krátce po porodu.
Co rozbilo rodinu
Smrtí dítěte byla rodina Spencerových poznamenaná i v době, kdy přišla na svět malá Diana. Frances a John se totiž předtím chlapce dočkali, ale žil pouhých deset hodin. Frances pak skončila na klinice, kde měli zjistit, kde nastal problém.
O rok později se sice narodila zdravá dcera a nakonec se pár dočkal i vytouženého syna, ovšem právě ten popsal zkušenost s klinikou jako velice ponižující událost, která patrně významně podkopala rodinné vztahy.
"Pro mé rodiče to byly příšerné časy a pravděpodobně příčina jejich rozvodu, protože si nemyslím, že se přes to někdy přenesli," popsal později Charles Spencer. Spencerovi se rozvedli, když bylo Dianě sedm, později skončila v péči otce. Když James v půli 70 let zdědil titul hraběte, stala se oficiálně "Lady Dianou".
Příliš velká na tancování
Ostatně i její první roky života měly v jistém ohledu aristokratický, možná až zastaralý punc. Ačkoliv to v druhé polovině 20. století nebylo příliš typické, Diana se poměrně dlouho vzdělávala doma. Teprve v devíti letech ji poslali do prestižní internátní školy.
Diana prý nebyla moc dobrá studentka, zato vynikala ve sportu, měla ráda lidi a také tanec - chodila do baletu, studovala step. Sny o kariéře tanečnice však musela opustit ve chvíli, kdy bylo jasné, že pro tuto profesi příliš vyroste. Jako manželka následníka trůnu se později stala patronkou Anglického národního baletu a v jejím podání to zdaleka nebyla jen "formální funkce".
Dlouholetá první sólistka prestižního souboru a česká rodačka Daria Klimentová například v jednom rozhovoru vzpomíná, že Diana s oblibou chodila na zkoušky představení. K tanci se váže i historka, kdy Diana s tanečníkem Waynem Sleepem nacvičila choreografii k písni Uptown Girl a v prosinci 1985 představení věnovala svému manželovi jako překvapení v Royal Albert Hall. Prince Charlese prý ale originální dárek příliš nenadchl...
Přítel starší sestry
Tehdy měli rodiče dvou malých synů nejbouřlivější patálie posilované rozpitváváním jejich manželství i paralelních vztahů ještě před sebou. Uplynulo sotva pár roků od pompézní svatby mladičké princezny a jejího o 12 let staršího snoubence. Poprvé se potkali na rodinném setkání, když bylo Dianě pouhých 16 let, Charles vlastně původně randil s její nejstarší sestrou Sarah, která je tehdy seznámila. Na korunního prince, který se blížil k třicítce, byl kladen stále větší tlak ohledně potenciální nápadnice. Do ženění se však extra nehrnul.
Kouzlo (ne)obyčejnosti
Na Dianu tak čekalo ještě pár obyčejných, celkem svobodných let. Školu opustila právě v šestnácti a po krátkém studiu v zahraničí se na vlastní žádost vrátila do Londýna, kde bydlela s několika kamarádkami v bytě své matky, které pak dostala darem, a dělala nepříliš dobře placené práce.
Byla lektorkou tanečních kurzů pro děti, hosteskou na večírcích a nakonec si našla práci ve školce, kterou opustila až před svatbou a měla ji prý velice ráda. Právě celkem nevýrazný životní styl ji přitom už v té době učinil neobyčejnou. Diana se totiž stala první nevěstou následníka trůnu, která před zasnoubením chodila do klasického zaměstnání.
Diana se s Charlesem znovu potkala v roce 1980 a to, jak je situace líčena, se jeví velmi...britsky. Oba totiž přijali pozváni na víkend na venkově, Diana sledovala, jak následník trůnu hraje pólo a princ o ní později "projevil vážný zájem".
Později ji pozval na královskou jachtu Britannia a na podzim následovala návštěva skotského zámku Barmoral, kde se Diana setkala s královnou a dalšími Charlesovými příbuznými. Alžběta II. ji prý tehdy přijala velice hezky. Už v únoru následujícího roku se Charles a Diana zasnoubili, na červenec pak připadla opulentní svatba manželů, kteří se vlastně asi ani příliš neznali.
Neposlušná princezna
O tom, že Dianina vlečka byla superdlouhá, musela na zkouškách trénovat pohyb v metrech látky a svatba se stala i obrovskou televizní událostí, se napsalo mnohé. I přes veškerou "pohádkovost" se však opět událo něco, co se dá spojit s jistou obyčejností.
Zatímco zásnubní prsteny nevěst následníků trůnu - a následnic trůnu - byly až dosud jedinečné, na zakázku dělané klenoty, devatenáctiletá dívka přistoupila k výběru "skromněji". Šperk si prostě vybrala z katalogu. Prsten z osmnáctikarátového bílého zlata s cejlonským safírem, obklopený 14 diamanty je tedy sice cenný, není však unikátní. O třicet let později se stal zásnubním prstenem Kate Middletonové.
Mladý pár v roce 1981 také vnesl trochu svěžího větru do aristokratických kruhů a vymínil si změnu v tradiční obřadní řeči - bylo z ní totiž odstraněno, že žena bude svého prince "poslouchat." Z dnešního hlediska pochopitelné rozhodnutí, se tehdy setkalo i s kritickými komentáři. William a Kate v dubnu 2011 příklad Diany a Charlese následovali.
Návštěva supermodelek
Už necelý rok po svatbě, 21. června 1982, se narodil William. Od začátku bylo jasné, že Diana bude jako matka v tak vysokých aristokratických kruzích poněkud svérázná. První veřejně vnímanou "výstředností", která se nakonec setkala s úspěchem, bylo to, že s sebou vzala malého synka na velkou, oficiální cestu po Austrálii. Její výchova Williama a Harryho se od tradičního přístupu královské rodiny dost odlišovala.
Diana odmítla nabízenou chůvu, vybírala chlapcům oblečení a do školy je doprovázela, jak jí to jen rozvrh dovolil, plánovala pro ně výlety a snažila se jim ukázat život mimo palác, jak jen to bylo možné. V nedávném dokumentu William vzpomínal, že navzdory problémům byla jejich matka veselá, svým způsobem rošťácká a v podstatě zastávala heslo: "Zazlob si, ale nenech se u toho chytit."
Princové v televizním pořadu věnovaném Dianě třeba vzpomínali i na to, jak Diana pozvala domů supermodelky, které oba kluci v 90. letech obdivovali -Naomi Campbell, Christy Turlington a Cindy Crawford. Pubertální princové se vrátili ze školy, viděli své idoly z plakátů a zrudli až po uši.
Zviditelnila problémy
Diana ostatně částečně zapojila syny i do svých charitativních aktivit, vzala je například do centra, které pomáhalo mladým lidem bez domova. Ačkoliv charita patřila a patří k aristokratickým kruhům, Diana ji pojala po svém a zašla ve svém pojetí o kus dál. V 80. letech si podávala ruce s lidmi nakaženými HIV i leprou a přispěla alespoň k částečnému odstranění mýtů ohledně obou nemocí a snížení stigmatizace postižených.
Její osobnost, a fotka, na níž v ochranném obleku stojí u minového pole, pak povzbudily zájem o tragické důsledky nášlapných min. Diana se nakonec stala patronkou a spolupracovnicí více než sta různých organizací. Den po svém rozvodu, v roce 1996, však oznámila rezignaci z této funkce u naprosté většiny z nich, aby mohla věnovat víc času "pouhým" šesti vybraným.
Až do konce svého života tak spolupracovala třeba se zmíněným centrem na pomoc bezdomovcům a organizacím pracujícím s klienty HIV a leprou. Nikdy také neopustila patronát svého milovaného Anglického národního baletu. Mimochodem v roce 1997, zhruba dva měsíce před svou smrtí, Diana prodala své večerní šaty v aukčních síních v Londýně a v New Yorku a výtěžek věnovala na charitu.
Polidštila královskou rodinu?
Pokud odhlédneme od všech bulvárních klepů, "uniklých" intimních rozhovorů i článků o mimomanželských vztazích obou prominentních manželů, nejvýraznější stopu, nejen v obrazu královské rodiny, zanechala Dianina svéráznost.
Dianino chování a sebeprezentece posunuly hranice, našla si - ať už obrazně nebo doslova - cestu k lidem. Stala se nepřehlédnutelnou osobností i celebritou s dobrými i špatnými důsledky svého postavení, nejen tím, že se vdala za následníka trůnu.
Propírání Dianiných problémů s bulimií i to, že se bulvár pitval v intimnostech přineslo rodině bezpochyby mnoho bolesti, na stranu to obraz panovnické rodiny určitým způsobem polidštilo, ostatně o některých osobních záležitostech vědomě hovořila i sama Diana.
A někdejší rozhodnutí mladých snoubenců, že nastávající novomanželka "nebude poslouchat" se tak vlastně zpětně jeví jako celkem symbolické gesto mladé šlechtičny, která si nakonec, navzdory počáteční naivitě i vší té drahé nádheře nakonec hledala vlastní cestu. Nebyla jedinou princeznou, pro kterou její postavení znamenalo nejen příležitosti, ale i zlatou klec, své možnosti však patrně využila vrchovatě.