Rapid Re-housing v Brně vychází z celosvětově rozšířeného konceptu "Bydlení především". Ten v poskytnutí adekvátního bydlení vidí klíč ke zlepšení života lidí například s vážným duševním onemocněním, s vážnými diagnózami nebo drogově či alkoholově závislých.

V Brně stejnou logikou zkoušejí – zatím v pilotní fázi – vyřešit bytovou nouzi u rodin, které například postihla exekuce nebo se kvůli romskému původu a předsudkům potýkají s problémy při shánění nájemního bydlení.

"Na začátku jsme měli v Brně 421 rodin v bytové nouzi. Z nich město vylosovalo padesát, které dostaly byt," vysvětluje pro HlídacíPes.org vedoucí hodnotícího týmu Rapid Re-housing Štěpán Ripka. Brzy se chystá zveřejnit dopady projektu na zúčastněné rodiny po prvním půlroce jeho fungování.

Skoro stoprocentní úspěch

"První čísla ukazují, že už nyní se rodinám zlepšil zdravotní stav a sociální začlenění, a to díky tomu, že se zlepšila stabilita bydlení i jeho kvalita – nejsou tam plísně, není tam hluk, ti lidé se vyspí, dospělí a děti mají oddělené spaní, mají víc metrů čtverečních na osobu a tak dále," říká Ripka.

Z padesátky původních rodin jich dodnes bydlí 48, úspěšnost projektu je tedy takřka stoprocentní. Ripka očekává, že se pozitivní změny projeví i v celoročním hodnocení – rodiny budou sjednocenější a děti nebudou končit v dětských domovech a jiné ústavní péči.

Ve většině rodin zapojených do pilotní fáze projektu jsou ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo matky samoživitelky. Dvě třetiny rodin jsou romské. Výběr byl naprosto náhodný, týkal se i obyvatel azylových domů a členů přeplněných domácností.

"Brno má dost bytů na to, aby vyřešilo bytovou nouzi všech rodin a teď bude na politicích, jestli schválí, aby se každý rok rodinám dávalo sto bytů," tvrdí Štěpán Ripka.

Pořád je boj o každý byt

Brněnský zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má otázku sociálního začleňování na starosti, chce dostat akční plán k projektu Rapid Re-housing na program červnového jednání městského zastupitelstva.

"V téhle chvíli nemůžu říct, že bych úplně ve vedení města cítil bezvýhradnou podporu. Pořád je to boj a bojujeme v zásadě o každý byt," říká pro HlídacíPes.org.

Problém s neadekvátním bydlením se podle něj v Brně týká zhruba dvou tisíc lidí, tedy asi 500 rodin.

Brněnský projekt Rapid Re-housing zaujal už i za hranicemi Česka. Zatím posledním oceněním je čerstvé 1. místo v ceně SozialMarie za sociální inovace.

Ta oceňuje sociálně inovativní nápady z celé střední Evropy už od roku 2004, za tu dobu jich vyzdvihla na 200, mezi nimi i řadu českých.

Romové doporučují 

Co jsou vlastně sociální inovace? "Předkládají řešení naléhavých společenských výzev, reagují na nové sociální otázky nebo řeší již známý problém novými způsoby," definuje sociální inovaci nadace Unruhe, která cenu Sozial Marie vyhlašuje.

"Zásadní je, aby ten nápad přijali sami ti, pro něž je určen. Aby jim ho jenom někdo nepředváděl, ale aby ho opravdu začlenili do života. Pak je to sociální inovace," vysvětluje jeden z porotců ceny Josef Hochgerner. Jeho popis přesně sedí i na zmiňovaný brněnský projekt Rapid Re-housing.

V letošním ročníku mezi hlavními cenami uspěl i slovenský projekt knižního klubu sdružení Paľikerav, kde mladí Romové natáčejí videorecenze knih slovenských autorů.

Videa se pak šíří přes Facebook, autoři knih jezdí diskutovat do romských komunit a většinová společnost získává nový – intelektuální – pohled na romskou menšinu, vedle už známého spojení Romů s hudbou a tancem.

Smontujte si kuchyň 

Třetím oceněným projektem byla další sociální inovace týkající se sociálního bydlení, tentokrát z Vídně. Projekt Wiener Kuchl nabízí lidem, kteří byli bez domova a našli nový byt, možnost sestavit si vlastní kuchyň, coby jednu z ústředních částí vybavení nového bydlení.

K dispozici je plánek na montáž i seznam pro nákup součástí kuchyňské linky v hobbymarketu. Cena je kalkulovaná tak, aby v součtu nepřesáhla zhruba pět tisíc korun.

Cena Sozial Marie se týká všech projektů, z Rakouska, Česka, Slovenska a Maďarska. A pro další státy, Německo, Polsko, Slovinsko a Chorvatsko platí, že projekt se musí realizovat maximálně ve vzdálenosti 300 kilometrů od Vídně.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky