Dnes je pondělí 16. května 2022., Svátek má Přemysl
Počasí dnes 27°C Oblačno

Dopady ruské invaze na českou ekonomiku: Můžeme čekat zdražení u potravin i energií

Dopady ruské invaze na českou ekonomiku: Můžeme čekat zdražení u potravin i energií
Ukrajinští vojáci se připravují na odražení útoku v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny | zdroj: Profimedia

Eskalace konfliktu na Ukrajině způsobí v krátkodobém horizontu především zdražení řady komodit, především ropy, zemního plyny, ale například i pšenice.

To následně způsobí zdražení potravin a energií, tedy další růst inflace. Celkově se tak ekonomika dočasně ocitne ve stagflačním vývoji, kdy zároveň roste inflace a brzdí ekonomický růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

Ekonomové zároveň upozornili, že dlouhodobější dopad zatím nelze přesně určit především s ohledem na to, že není známá podoba nových sankcí proti Rusku. O těch rozhodnou představitelé EU dnes večer.

Sankce, ekonomika, energie

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhadl, že v případě úplného výpadku českého vývozu export do Ruska, například kvůli zvažovanému odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, by dopad do české ekonomiky byl zhruba 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ten loni podle dat ČSÚ činil zhruba 5,7 bilionu korun.

„Okamžitým dopadem ruské invaze je zdražení energií na evropském trhu. Další dopady budou závislé na tvrdosti přijatých sankcí mezinárodního společenství vůči ruským agresorům. Sankce sice zasáhnou především ruskou ekonomiku, ovšem čím tvrdší budou, tím citelnější dopady vyvolají I v ekonomice EU,“ uvedl dále.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je nyní vyčíslování možných ekonomických dopadů předčasné, protože se budou odvíjet od dalšího vývoje sankcí a následných odvetných sankcí.

„Hlavní rizika jsou však spojená s energetickou situací, pokud by byly omezeny dodávky plynu do Evropy. Obecně je tak vývoj pro ekonomiku stagflační, bude brzdit růst a zároveň zvyšovat inflaci, a to nejen z titulu vyšších cen energetických komodit, ale také z titulu oslabení koruny či růstu cen drahých kovů nezbytných v průmyslové výrobě,” uvedl.

„První klíčové dopady už vidíme: koruna prudce oslabila a zvýšily se ceny ropy, zemního plynu a pšenice. K tomu se nejspíš přiřadí i růst cen některých příbuzných zemědělských produktů a také dalších položek, které Ukrajina vyvážela, jako je třeba železná ruda a výrobky z oceli. Výsledkem pak v horizontu několika málo týdnů nebo měsíců bude tlak na růst cen potravin, energií a obecněji dováženého zboží a služeb. Inflace se tak z nynějších úrovní kolem deseti procent může ještě zvýšit a její pokles k nižším hodnotám může nastat až později než na jaře, jak se doposud všeobecně předpokládalo,“ uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Další dopady budou podle něj záležet na podobě protiruských sankcí. „Pokud by byly ruské banky odstřiženy od platebního systému SWIFT, nelze vyloučit přechodné ukončení dodávek ropy a plynu z Ruska, což by po případném vyčerpání zdejších zásob výrazně zkomplikovalo situaci zejména v průmyslu a dopravě,“ dodal.

Mezi klíčové krátkodobé dopady patří i podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zejména růst cen energií a dalších komodit. „Z dlouhodobého hlediska je hlavní hrozbou návrat studené války mezi Západem a Ruskem, včetně citelného omezení ekonomických vztahů,“ uvedl. Dodal, že současná situace nemá srovnání s pandemií ani globální finanční krizí.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že zatímco předchozí krymská krize neměla zásadní dopad na celkovou výkonnost ekonomiku, další eskalace konfliktu se může v ekonomické výkonnosti projevit. Význam Ruska pro český export se totiž podle ní od té doby snížil.

„Více než dopadu na výkonnost ekonomiky se obávám dalšího růstu cen – ještě vyšší inflace. Tento konflikt má obrovský destrukční potenciál – ještě výrazněji nám zdražit energie a pohonné hmoty. Z Ruska dovážíme především plyn, ropu a základní suroviny, kovy a kovové výrobky, chemie. Rusko je ale na světovém trhu ale také významných vývozcem zemědělských plodin,“ uvedla. Zároveň by při výjimečném pohybu kurzu koruny nevylučovala, že ČNB zapojí na podporu koruny devizové rezervy.

Dražší plyn v Evropě

Cena plynu pro evropský trh se dnes zvýšila více než o třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Podle obchodníků je to reakce na oznámení, že ruské vojenské síly na pokyn prezidenta Vladimira Putina zahájily útok na Ukrajinu. Plyn ale i přesto zůstává prozatím pod rekordními hodnotami, na kterých se ocitl loni na podzim.

Velkoobchodní cena plynu se dopoledne zvýšila o více než 40 procent, později ale růst zmírnil zhruba na 30 procent. Po 13:00 SEČ se ale cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 120 eur (3000 Kč) za MWh, a vykazovala tak růst o 35 procent.

Ceny plynu rostou čtvrtý den po sobě spolu s tím, jak se situace na Ukrajině vyostřuje. Zůstávají ale pod reordem z loňského podzimu, kdy cena přechodně vystoupila nad 170 eur za megawatthodinu. Zvyšuje se ale například i cena uhlí.

V Evropě, která už se nachází uprostřed energetické krize, rusko-ukrajinské napětí vystavuje zásoby paliv dalšímu tlaku. Kontinent je v dodávkách plynu závislý na Rusku z více než třetiny, nízké zásoby paliva už loni poslaly ceny na rekordní úrovně. Obavy z případného narušení dodávek vyvolává nejistota ohledně toho, jak Rusko zareaguje na nové sankce, které chystá Západ.

Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy pokračuje bez omezení, uvedla dnes ráno s odkazem na sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom agentura Interfax. Rusko si klade za cíl udržet své dodávky plynu do zahraničí nepřerušené, řekl začátkem týdne ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.

Prudký cenový růst zaznamenává i ropa. Barel severomořské ropy Brent poprvé od roku 2014 překonal hranici 100 dolarů.

„Větší obrázek bude silně záviset na tom, jak zareaguje Evropa a Spojené státy,“ řekl agentuře Bloomberg analytik Hans van Cleef z finančního ústavu ABN Amro. „Zavedou sankce proti sektoru ropy a zemního plynu, nebo ne?“ dodal.

Agentura Reuters připomíná, že dopady současného konfliktu pocítí i ty země, které neodebírají plyn od Ruska přímo. Země jako Německo, které je největším odběratelem ruského plynu, totiž budou muset nahradit ruské dodávky plynem odjinud, například z Norska, takže ho bude méně pro ostatní.

„Tranzit plynu přes Ukrajinu bude pravděpodobně narušen, což ovlivní dodávky do několika zemí střední a východní Evropy a zvýší ceny plynu v Evropě,“ uvádějí analytici z poradenské společnosti Eurasia Group.

Analytici ale všeobecně očekávají, že Rusko bude dodávat plyn do Evropy i nadále. Poukazují na to, že dodávky z Ruska do Evropy se nepřerušily ani za krymské krize v letech 2014 a 2015.

Převážná část ruského plynu proudí do Evropy potrubím Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa, plynovodem Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubím přes Ukrajinu. Vnitřní trhy s plynem v Evropě spojuje síť propojovacích potrubí.

Zdražit může i benzin

Cena benzinu v ČR může překonat v horizontu několika týdnů 40 Kč za litr. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Vyšší ceny ropy se podle něj nepochybně promítnou do cen pohonných hmot, kde bude zdražování podporovat dále pohyb kurzu koruny proti dolaru. Koruna dnes oslabuje nad 22 Kč/USD. Většina ropy se do ČR dováží právě z Ruska, což mohou další sankce dále zdražovat, dodal.

Cena severomořské ropy Brent dnes poprvé od roku 2014 překročila 100 dolarů za barel. Podle analytiků je to reakce trhu na rozhodnutí Ruska zaútočit na Ukrajinu. Útok prohloubil obavy, že válka v Evropě by mohla narušit globální dodávky energie.

Cena severomořské ropy Brent se během dnešního obchodování posunula o 7,25 dolarů a 7,71 procenta na 101,40 dolaru za barel, upozornil Hájek. Důvodem je vojenská invaze Ruska na Ukrajinu a obavy investorů z možného omezení dodávek ropy na evropský trh. Situaci na trhu může podle něj dále eskalovat uvalení tvrdších sankcí, které připravují zákonodárci EU a USA.

Ty však budou muset být mířeny přímo na obchod s ropou, jelikož exporty tvoří 30 procent celkového HDP Ruska a 60 procent z celkových exportů země, uvedl Hájek. Potenciální válku tedy bude z velké části Rusko financovat právě prodeji ropy, čemuž nyní hraje do karet právě vysoká cena, podotkl.

Zdroje: