Amerika je pro Evropu nejdůležitějším spojencem. Nic na tom nemění přítulnost Miloše Zemana k čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi, ani jeho družba s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Společné zájmy a byznys spojují oba břehy severního Atlantiku víc, než si připouštíme.

Volby amerického prezidenta (úterý 8. listopadu) jsou proto také hlasováním o Evropě. Jaké plány s ní mají prezidentští kandidáti, demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump?

Kamarádi ze špinavé díry

Trump má evropské kořeny – jeho praděd pochází z jihoněmeckého Kallstadtu. Tvrdí, že je na svůj původ hrdý. O Evropě se ale často vyjadřuje opovržlivě, podobně jako o boubelatých modelkách.

"Byl jsem v Paříži. A Paříž už nevypadá jako Paříž... A jeďte se podívat do Bruselu. Byl jsem tam před dvaceti lety, Brusel byl takový krásný. Teď to tam ale vypadá jako ve špinavé díře," pravil v rozhovoru pro televizi Fox Business Network

Realitní magnát označil Evropskou unii za "syndikát, jehož cílem je porazit Ameriku v obchodu". Má za to, že Amerika by Evropě měla dát za vyučenou. Také proto slavil vítězství odpůrců unie v britském referendu.

Když ale po referendu navštívil svůj golfový areál Turnberry ve Skotsku, tvrdě narazil. Když před svým příjezdem ve tweetu pochválil Skoty, že hlasovali za odchod z unie, zpěvačka Lily Allen mu vzkázala, že "Skotsko hlasovalo za setrvání, ty troubo", a věnovala mu skladbu s jednoznačným názvem "Fuck You".

Hillary Trumpa upozorňuje, že v Evropě žijí američtí spojenci a "Američané musí spolupracovat s Evropou", protože "pokud bude Evropa jednotná, bude to snazší". Clintonová připomíná, že jako šéfka americké diplomacie cestovala do Evropy x-krát a že (na rozdíl od "greenhorna" Trumpa) tam má mnoho kontaktů. Před britským referendem naléhala na ostrovany, že mají odpovědnost za jednotu Evropy a vyzývala je, aby hlasovali pro setrvání v bruselském společenství. Marně.

Kdysi Hillary patřila k největším stoupencům Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) – dohody mezi USA a Evropskou unií, která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Později však populistická demokratka poznala, že dohoda, která zabírá oblast, v níž vzniká více než polovina světového HDP, je mezi Američany nepopulární. Názor tedy změnila a přestala ji podporovat. A není jasné, zda jako prezidentka bude TTIP prosazovat.

U Donalda to čekat nelze.  Magnát se k volnému obchodu s Evropou nikdy nevyjádřil, zato na jiných obchodních dohodách – NAFTA (USA, Kanada, Mexiko) a TPP (státy kolem Tichého oceánu) – nenechal nit suchou. Trump hlásá, že volný obchod bere Američanům pracovní místa (a mlčí o tom, že jiná vytváří).

Dárek pro Putina

Žádný z kandidátů na amerického prezidenta, kterého do voleb vyslala některá z hlavních stran – Republikánská nebo Demokratická – dosud nikdy nemluvil o tom, že by Amerika mohla opustit Severoatlantickou alianci. Až letos Trump. Realitní magnát tím dokázal, že je víc originál než republikán.

V rozhovoru pro deník Washington Post řekl: "NATO nás stojí peníze. Chráníme evropské státy, ale utrácíme za to hromadu peněz. To si dál nemůžeme dovolit… Státy, které bráníme, musí za obranu platit. Pokud ne, pak jim řeknu: Fajn, blahopřeji, můžete se bránit sami."

Později, když se do něj pustili republikáni, Trump ubral plyn a ujistil, že je stoupencem NATO. Zdůraznil, že jeho cílem není omezit americký vliv v Evropě, a tedy ani v NATO. Ale džin už byl z lahve vytažen.

Formálně vzato, americký prezident by vskutku mohl Severoatlantickou smlouvu vypovědět. A nepotřeboval by k tomu ani souhlas kongresu. Byl by to jedinečný dárek Vladimíry Putinovi. Trump by Evropu ruskému bohatýru předložil na zlatém podnosu, protože Evropská obrana je pouze chimérou.

Clintonová na rozdíl od Trumpa ujišťuje, že účast v NATO slouží americkým zájmům a říká, že "NATO je jednou z nejlepších investicí, jakou kdy Amerika udělala". "Od Balkánu po Afghánistán spojenci z aliance bojovali po našem boku, sdíleli náklady a oběti," prohlásila během volební kampaně na Stanfordově univerzitě.

Hillary drží linii americké zahraniční politiky minulých desetiletí. Varuje, že americký odchod z aliance by posílil Rusko a oslabil americké postavení v Evropě.

Amerika třikrát jinak

Na první pohled to tedy vypadá, jako by se Donald Trump chystal Evropany nakopat do zadku a Hillary Clintonová je naopak obejmout a políbit.

Tak jednoznačný rozdíl mezi oběma kandidáty pochopitelně být nemusí. Lze však předpokládat, že zatímco za  Baracka Obamy se Amerika z Evropy vytrácela (rodáka z Havaje táhlo srdce opačným směrem – k Pacifiku), za Clintonové by se do ní do ní mohla vracet a za Trumpa by se z ní téměř vytratila.