Dohoda s Tureckem musí být jen plán B, říká rakouský šéf diplomacie
30. 5. 2016 – 9:26 | Zpravodajství | roj
Evropa se nesmí nechat kvůli uprchlické krizi vydírat Tureckem, stala by se na něm závislá, řekl týdeníku Der Spiegel rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Podle něj se musí Evropská unie snažit vyrovnat s krizí sama - ochranou hranic, bojem s pašeráky a hlavně snížením své atraktivity pro uprchlíky.
"Dohoda s Tureckem může být jen plánem B. Plán A musí být silná Evropa, která je připravena sama chránit svou vnější hranici. Pokud to neuděláme, budeme žít v Evropě, která je závislá na jiných státech, možná dokonce na jednotlivých osobnostech, jako je (turecký) prezident (Recep Tayyip) Erdogan. A závislost je nebezpečná," řekl Kurz.
Unie by podle něj měla umět řešit uprchlickou krizi sama. "V první řadě jde o společnou ochranu vnější hranice EU. Zadruhé musíme poskytnout více humanitární pomoci přímo v místě krizí, abychom zlepšili tamní životní podmínky. A zatřetí musíme jasně říct: Jsme to my v Evropě a ne pašeráci, kdo rozhoduje, koho přijmeme. Kdo přicestuje nelegálně, ten o svou šanci přijde," řekl.
Osmadvacítka se podle Kurze také musí snažit snížit svou atraktivitu pro uprchlíky. "Nesmíme každému, kdo přistane na Lesbu, hned začít vykládat, že se bude moct nastěhovat do bytu v Berlíně. Mluvil jsem s mnoha uprchlíky a když jsem se jich ptal, jestli by přijeli s perspektivou života v Řecku nebo v Polsku, tak většinou odpovídali, že ne," řekl ministr.
Zdůraznil také, že všechna opatření by měla směřovat k posílení pozice EU. "Evropa nesmí být vydíratelná a slabá. Rozhodně nechci udržet dohodu s Tureckem za každou cenu," řekl rakouský ministr. V této souvislosti uvedl, že Turecko nesmí být nijak zvýhodněno proti jiným státům v otázce uvolnění vízového režimu.
Bezvízový styk je součástí dohody mezi EU a Tureckem o spolupráci v migrační krizi, podle níž Ankara přebírá zpět migranty, kteří připlují přes Egejské moře na řecké ostrovy.
Unie si ale pro zrušení víz stanovila 72 podmínek, jež Ankara zatím nesplnila. Erdogan pohrozil, že bez rychlého uvolnění vízového režimu přestane Turecko dohodu plnit.
Kurz také podotkl, že vývoj v oblasti dodržování lidských práv v Turecku mu dělá starosti. "Dlouhodobě musí být v našem zájmu mít Turecko, které dodržuje lidská práva. Cokoli jiného znamená destabilizaci přímo na našich hranicích. A pokud se budeme dívat stranou, bude vývoj v Turecku čím dál víc negativní," řekl rakouský ministr.
Splnili jsme už téměř všechny podmínky pro zrušení víz, hlásí Ankara
Turecko splnilo téměř všechny podmínky pro zavedení bezvízového styku mezi Ankarou a EU, oznámil v pondělí turecký místopředseda vlády Numan Kurtulmuş.
Turecký ministr pro Evropskou unii podle něj navštíví v příštích dnech Brusel, kde bude o dohodě znovu jednat. Prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden pohrozil, že pokud EU neumožní Turkům cestování bez víz, parlament zablokuje dohodu o vracení migrantů.
Bezvízový styk pro občany Turecka cestující do EU je jedním ze slibů, které se staly součástí březnové dohody unie s Ankarou o vracení migrantů. Osmadvacítka však trvá na tom, že Turecko nejprve musí splnit všechny předem dané podmínky, včetně revize protiteroristických zákonů.
Celkem Turecko musí splnit 72 podmínek, které se týkají zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Podle EU zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s evropským policejním úřadem Europol a protiteroristické zákony.
Ankara ale opakuje, že například protiteroristické zákony, které podle kritiků v zemi umlčují také opozici, měnit nehodlá. Důvodem je prý situace, v níž se nyní Turecko nachází vzhledem k boji proti organizaci Islámský stát (IS) a proti Kurdům.
Turci tlačí na Američany, aby přestali podporovat Kurdy
Turecký vicepremiér se v pondělí vyjádřil i k dalšímu politickému dění v zemi i ke vztahům Turecka s Izraelem či se Spojenými státy. Vláda podle něj už brzy předloží parlamentu zákon, který bude znamenat zavedení prezidentského systému. Změny chce prosadit současný prezident Erdogan. Pravomoci tureckého prezidenta by pak měly být podobné těm, které mají prezidenti USA a Francie. Podle opozice ale zákon povede jen k utužení autoritářského režimu v zemi.
Kurtulmuş znovu kritizoval americkou podporu kurdským bojovníkům v Sýrii, kde byli američtí vojáci přistiženi s insigniemi kurdských milicí YPG. Ty Ankara označuje za teroristické. Jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984.
Turecký premiér řekl, že vzhledem k přátelství mezi Washingtonem a Ankarou "není vhodné", aby američtí vojáci nosili insignie YPG. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii bojují o rozšíření územních zisků. Washington naopak považuje YPG za cenného spojence v boji proti IS.
Turecko se i nadále snaží normalizovat vztahy s Izraelem. Koná se více schůzek a dvě ze tří podmínek Ankary pro zlepšení vztahů již byly splněny, uvedl rovněž místopředseda turecké vlády. Konflikt vyvolal zásah Izraele proti humanitární flotile směřující do palestinského Pásma Gazy. Tento zásah stál život deset lidí, z toho devíti Turků.
Aktivisté na plavidlech, z nichž největší Mavi Marmara byla vypravena z Turecka, chtěli tehdy poukázat na situaci, v níž se ocitají obyvatelé Pásma Gazy kvůli dlouhodobé izraelské blokádě. Incident z května 2010 vážně poškodil do té doby slibně se vyvíjející izraelsko-turecké vztahy a dostal se i před Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten předloni v listopadu rozhodl, že Izrael stíhat nebude, i když podle něj zřejmě byly spáchány válečné zločiny, ale šíří akce neodpovídá případům, jimiž se má ICC zabývat.