Populační fond OSN (UNFPA) odhaduje, že v roce 2015 otěhotnělo zhruba půl milionu Syřanek – jak těch, které ještě zůstaly v zemi, tak těch v utečeneckých střediscích. Plánovaných těhotenství byl jen zlomek, většinou za ně mohl nedostatek antikoncepčních prostředků.

Podle studie zpracované mezinárodními organizacemi je u zhruba 15 procent porodů riziko životohrožujících komplikací. Další statiky hovoří o tom, že k 60 procentům úmrtí žen při porodu dochází při válečných konfliktech nebo přírodních katastrofách. Tedy na místech s nedostatkem lékařské péče, včetně porodnické a neonatologické.

Ženy, které porod přežijí, nečekají ideální podmínky pro východu dětí. "Žádná žena nechce být těhotná v utečeneckém táboře. To nám řekly všechny, se kterými jsme mluvili. Není tam prostor, kde by mohly o dítě pečovat, a navíc je to o další hladový krk víc," říká zástupkyně UNFPA v Sýrii Laila Bakerová.

Před válkou měla Sýrie dobře fungující zdravotní systém. Devadesát šest procent žen rodilo, ať už doma nebo v nemocnici, pod dohledem lékaře nebo porodní asistentky. Dnes má takové štěstí jen malý počet těhotných.

Před válkou byla antikoncepce samozřejmostí

Zároveň byly prostředky pro ochranu před otěhotněním dostupné zdarma, což se odráželo na četnosti jejich využívání. Některý z druhů antikoncepce pravidelně používalo 58 procent žen. Podle průzkumu, který se uskutečnil mezi syrskými uprchlíky v Libanonu, používalo v roce 2013 antikoncepci jen 37 procent vdaných žen.

Od té doby se počet uprchlíků ještě zvýšil a podmínky, ve kterých žijí, zhoršily. Pobyt na malém prostoru situaci ještě zhoršuje, ženy se často stávají obětmi znásilnění a za takových podmínek je kontrola početí prakticky nemožná.

Zásobování po propuknutí vázlo, nebylo jídlo ani léky, a když ženám došly jejich zásoby antikoncepce, musely si vystačit bez ní. Nemají k dispozici dostupnou lékařskou péči, neví, kam se obrátit a případné soukromé kliniky jsou příliš drahé.

Nejdřív jídlo, pak řešit otázky plánování otěhotnění

Navíc antikoncepci mají uprchlíci, státy, na jejichž území se tábory nacházejí, a dokonce i většina humanitárních organizací až někde vzadu za jinými prioritami. Stejně jako dámské hygienické potřeby.

"Kolegové z jiných neziskových organizací vyprávěli o tom, jak pořádali se skupinami běženců sezení na téma potřeby plánování rodiny. Ti je ale přerušili a chtěli se bavit o zajištění jídla a práce," vysvětluje Lizzy Berrymanová z britské nevládní lékařské organizace Merlin.

Jedinou šancí je tak dodávat antikoncepci do utečeneckých táborů přímo. I to ale závisí na jen na neziskových organizacích. "Řecká vláda se soustředí na jiné věci, plánování rodičovství uprchlíků není její prioritou," říká Yakup Aydogan, ředitel DKT Turkey, místní odnože mezinárodní neziskové organizace DKT International, která se soustředí na poskytování cenově dostupných kondomů a dalších forem antikoncepce.

Pár kondomů pro statisíce lidí

UNFPA v Sýrii v roce 2012 rozdal téměř 1,5 milionu antikoncepčních pilulek, 40 tisíc injekcí, 45 tisíc nitroděložních tělísek a 21 tisíc kondomů. Letos už Aydoganova DKT Turkey poslala zdarma do uprchlických táborů na řeckém ostrově Lesbos zásilku 10 tisíc kondomů. Pro tábor v tureckém Kilis nedaleko syrských hranic organizace dodala tisíc nitroděložních tělísek.

Zásoby jsou ale jen kapkou v moři, protože polovina ze statisíců žadatelů o azyl v Evropě je v plodném věku mezi 18 a 34 lety, takže pár tisíc kondomů rozhodně nestačí. Navíc ne vždy je lidé, kteří se s nimi předtím nesetkali, umí správně používat. Ale i když není uprchlický tábor pro přivedení dítěte na svět příliš vhodný, nikdo po migrantech nemůže chtít, aby se vzdali sexuálního života.

Kromě rizika porodu tak ženy někdy podstupují jiné, často ještě horší: Potrat je totiž v Sýrii nelegální a ženy tak polykají různé prášky, které ne vždy fungují tak, jak mají.