Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, uvedl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela. Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů.

„Chceme udělat další krok k tomu, aby Česká republika byla energeticky soběstačná, abychom rozvíjeli dobrým a správným směrem naši energetickou politiku,“ uvedl premiér Petr Fiala. Předchozí vlády podle něj odkládaly rozhodnutí o tendru, projekt má tak několikaleté zpoždění. Jde podle něj o klíčový projekt z hlediska energetické soběstačnosti ČR.

Fiala zdůraznil, že tendru se nemohou zúčastnit firmy, které by mohly být pro Česko bezpečnostním rizikem. „Což je například Putinovo Rusko,“ uvedl Fiala. Tendru se podle takzvaného lex Dukovany nemohou zúčastnit firmy, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, což je například Rusko a Čína.

Zahájení tendru

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl, že zahájení tendru spočívá ve zpřístupnění zadávací dokumentace uchazečům, mezi které patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Podle Beneše je zadávací dokumentace uchazečům zveřejněna právě nyní.

První nabídky od tří uchazečů dostane ČEZ do 30. listopadu letošního roku. ČEZ poté bude s uchazeči jednat a dostane druhé, vylepšené nabídky. S konečným pořadím uchazečů předstoupí ČEZ před stát v prosinci 2023, uvedl Beneš s tím, že smlouva bude podepsána do konce roku 2024.

Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že prvotní fáze tendru bude financována ze strany ČEZ, stát do projektu finančně vstoupí těsně před zahájením stavby. Podle Síkely bude o pořadí uchazečů rozhodovat cena, ale i co nejvyšší účast české vědy a podniků. Z až pětašedesátiprocentní účasti českých podniků na stavbě nového bloku bude podle něj profitovat také stát. Zástupci vlády i ČEZ si stojí za tím, že nový reaktor má stát zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Přesná cena ale bude známa až po ukončení soutěže.

Součástí nabídek bude také možná nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku v Dukovanech. Podle Beneše ale nezávazné nabídky na stavbu dalších bloků nebudou mít vliv na současné výběrové řízení. „V hodnocení budeme hodnotit jeden blok,“ uvedl Beneš.

Dnešní zahájení tendru přivítala společnost Westinghouse, jeden z uchazečů o stavbu. „Vítáme její (vlády) rozhodnutí otevřít tendr na dostavbu Dukovan. Jsme připraveni se výběrového řízení s naší bezpečnou a špičkovou technologií zúčastnit,“ uvedl Westinghouse Česko na twitteru.

Udělali jsme významný krok k dostavbě JE Dukovany.

Parametry výběrového řízení jsou nastaveny tak, aby se ho nemohly účastnit státy, které jsou bezpečnostním rizikem.

Je to klíčový a důležitý projekt z hlediska energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky.

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 17, 2022

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawatt (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.

Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.