Přibližně 14 procent dánské populace jsou migranti nebo mají migrační původ. Země má již léta jednu z nejtvrdších migračních politik v Evropě, což se nezměnilo ani po nástupu sociálnědemokratické menšinové vlády Mette Frederiksenové v červnu 2019.

Problémy s migranty přerůstají Evropě přes hlavu

Příliš velký podíl imigrantů „nezápadního původu“ zvyšuje riziko vzniku náboženských a kulturních paralelních společností, jejichž členové (většinou z Afriky a Asie) odmítají integraci, žijí si v podstatě dále tak, jako ve svých původních zemích, a Dánsko využívají pouze k čerpání sociálních dávek.

Nyní vláda hodlá zavést balíček integračních zákonů, které mimo jiné stanoví, že podíl nezápadních obyvatel v jednotlivých městských částech nepřesáhne v příštích letech třicet procent.

Navrhované opatření se týká především ghett, tedy čtvrtí s více než polovinou obyvatel cizího původu, obzvláště vysokou nezaměstnaností (40 procent), nadmíru vysokou kriminalitou (trojnásobek celostátního průměru), nízkou úrovní vzdělání (přes 60 procent lidí ve věku 39-50 let bez vysokoškolské kvalifikace) a s hluboce podprůměrnými příjmy (více než 55 procent pod regionálním průměrem).

V současné době se toto nařízení vztahuje na 15 oblastí, dalších 25 klasifikuje ministerstvo vnitra jako „ohrožené“. Doposud používané označení „ghetto“ ale bylo pro tyto oblasti z legislativního balíčku vyškrtnuto s tím, že je zavádějící.

„Příliš dlouho jsme zavírali oči před tím, co se tady dělo, a začali jsme jednat až poté, co problémy s integrací byly příliš velké,“ prohlásil dánský ministr vnitra Kaare Dybvad Bek. Totéž si myslí spousta dalších evropských ministrů vnitra, jen se to nikdo neodváží říct nahlas.

Do roku 2030 bez ghett

Sociálnědemokratickou menšinovou vládu podporují socialisté, bývalí komunisté a levicoví liberálové, někdy i pravicoví populisté. Očekává se, že návrh zákona projde.

Už předchozí středopravý kabinet Larse Lökkeho Rasmussena oznámil v roce 2018 plán udělat z problémových oblastí do roku 2030 normální obytné čtvrti. Projekt nazvaný „Dánsko bez paralelních společností: žádná ghetta do roku 2030“ zahrnoval například tvrdší postih za trestné činy spáchané v problémových čtvrtích, zákaz usazování kriminálníků a příjemců sociálních dávek v těchto čtvrtích, možnost srovnat tyto oblasti se zemí a nabídnout obyvatelům nové byty v lepších čtvrtích.

Dále měli být rodiče pod hrozbou krácení příspěvků přinuceni posílat děti do předškolních zařízení a zajistit, aby se před nástupem do první třídy naučily dánsky. V mateřských školách by pak mělo být maximálně 30 procent dětí z problémových oblastí a příspěvky by se měly v ghettech snížit i v případě, že dítě bude mít více než patnáctiprocentní školní absenci.