Zákaz se sice přímo nezmiňuje o burce a nikábu, kampaň před referendem, kterou provázely plakáty s vyobrazením ženy v černém nikábu s nápisy „Zastavte radikální islám!“ a „Stop extremismu!“, ovšem nenechala nikoho na pochybách, o co tady jde.

Pro zákaz zahalování se vyslovilo něco přes 51 procent účastníků referenda, přičemž v zemi nešlo o první podobný plebiscit. Kantony St. Gallen a Ticino si zákaz burky odhlasovaly už před několika lety, koncem listopadu 2009 se 58 procent účastníků celonárodního referenda vyslovilo pro zákaz výstavby minaretů a v roce 2014 pak pro omezení masového přílivu migrantů.

Švýcarsko se tak po Francii, Belgii, Bulharsku, Rakousku a Dánsku stává šestou evropskou zemí, která zakáže zahalování obličeje na veřejnosti. Částečný zákaz pak platí ještě v Německu, Itálii, Norsku a Nizozemsku. Zahalování bude v zemi helvétského kříže zakázáno na všech veřejně přístupných místech, jako jsou ulice, úřady, hromadná doprava, fotbalové stadiony, restaurace a obchody. Výjimky budou povolené při bohoslužbách a na posvátných místech, ze zdravotních a bezpečnostních důvodů nebo kvůli počasí.

Vláda byla proti takovému zákazu, který podle ní není nutný, protože počet zahalených žen ve Švýcarsku je minimální - většinou jde o turistky z muslimských zemí. Ministryně spravedlnosti Karin Kellerová-Sutterová si také pospíšila s prohlášením, že rozhodně nešlo o hlasování proti muslimům a muslimkám, a poukázala na to, že zákaz platí i v dalších evropských zemích.

Švýcarské „ne“ symbolu politického islámu

Stoupenci zákazu považují výsledek referenda za důležitý krok v boji proti islamismu, kritici za ‚protiislámský rasismus‘ (ponechme stranou, zda takové slovní spojení vůbec dává smysl). Ale zatímco při hlasování o minaretech ještě sehrály hlavní roli protimuslimské nálady, v tomto případě je tomu jinak. Zákaz zahalování totiž opravdu není namířen proti muslimům, ale proti islamismu. A tak je třeba jej chápat a ignorovat výkřiky o tom, že liberální stát omezuje svobodu vyznání. Stejně jako neopodstatněné varování Federace islámských organizací, která vyjádřila obavy o bezpečnost muslimů v Švýcarsku a argumentovala tím, že podobný zákaz ve Francii vedl k nárůstu násilí.

Bylo by naivní se domnívat, že politický islám ve Švýcarsku neexistuje. I zde totiž do mešit tečou peníze ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Kataru nebo Turecka. A i ve Švýcarsku vyrůstají paralelní společnosti. Na tom samozřejmě zákaz zahalování asi nic nezmění, ale minimálně je varováním pro politiky, aby si na to dávali lepší pozor.

Na rozdíl od hlasování o minaretech pro zákaz totiž tentokrát nehlasovali převážně pravicově konzervativní voliči. Velkou roli sehrálo i bezpečnostně-politické hledisko a podporu získala iniciativa i z feministických, a dokonce i některých muslimských kruhů. Liberálové a levice byli v názorech na iniciativu rozdělení, jednoznačně pro zákaz byli pouze konzervativní lidovci (SVP).

Vedle jihu země získal zákaz burek vysoké procento hlasů v západošvýcarských kantonech, což podle expertů souvisí především s blízkostí Francie, která zažila v posledních letech několik krvavých islamistických teroristických útoků.

Počet žen, které ve Švýcarsku nosí burku, by se skoro dal spočítat na prstech, takže hlasovat o zákazu se zdá být na první pohled zbytečné. Stoupenci iniciativy ale za burkou nespatřují jen oblečení jako takové, ale především politické poselství extremistického islámu a symbol diskriminované a podřízené ženy. Zároveň je burka vyjádřením konzervativních až extremistických islámských hodnot, které jsou s těmi západními neslučitelné.

Odhlasovaný zákaz zahalování se tedy prakticky dotkne jen hrstky lidí, a má proto v první řadě symbolický charakter. Výsledek referenda je především jasným vzkazem radikálním muslimům: Vaše hodnoty jsou nám ve Švýcarsku zcela cizí, a tak se ani nepokoušejte je tady jakkoli prosazovat.