Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků z Ukrajiny po ruské invazi a ukázaly, co je opravdová solidarita, doplnil jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki.

Fiala nedávno kritizoval polské rozhodnutí nepodpořit reformu migračních pravidel EU. Obě vlády ale podle něj mají zájem na evropském boji s nelegální migrací. Stávající systém podle českého premiéra není dostatečně účinný. „Polsko a Maďarsko odmítá v tuto chvíli prakticky jakýkoliv text, který by zmiňoval migraci. Já to nepovažuju za šťastné,“ řekl Fiala 30. června na summitu EU s tím, že ti, kdo říkají, že česká vláda má v této věci spolupracovat s uvedenými dvěma zeměmi, podle Fialy “opravdu nevědí, o čem mluví“.

„Jsme přesvědčeni, že nelegální migraci je potřeba řešit ještě před hranicemi EU,“ uvedl Fiala. S návrhem nových migračních pravidel se podle něj podařilo dosáhnout nějakého pokroku. Zmínil azylové řízení na hranicích, zabránění volnému pohybu nelegálních migrantů na území členských států, snahu o lepší ochranu vnějších hranic EU či spolupráci se třetími zeměmi v potírání nelegální migrace.

Evropský parlament podle Fialy přichází s mnohem liberálnější a otevřenější migrační politikou, což česká vláda nevidí ráda. Česko podle ministerského předsedy patří ke skupině zemí, jako jsou Dánsko či Rakousko, které chtějí problém nelegální migrace řešit mnohem intenzivněji než dosud mimo území EU.

Nikdo podle Morawieckého nerozumí solidaritě lépe než Poláci a Češi. Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků, ukázaly opravdovou solidaritu a vzaly na sebe břemeno ve snaze zamezit humanitární katastrofě, míní. Podle Fialy je nutné přesvědčit další evropské země a orgány, že mají situaci Česka či Polska více vnímat a poskytnout větší pomoc.

Také Morawiecki hovořil o potřebě dodatečných prostředků na náklady s přijetím ukrajinských uprchlíků a také o tom, že v nových migračních pravidlech nesmí být nerovnováha a diskriminace. „Trest za nepřijatého ilegálního imigranta je 20 000 eur a za přijetí jednoho uprchlíka obdržíme stokrát menší částku,“ poznamenal.

Vlády řešily také energetiku či dopravní propojení

Mimo bezpečnostních otázek jednaly česká a polská vláda také o energetice, například plynovodu Stork II či o rozvoji jaderné energetiky, i o dopravní infrastruktuře, řekl dále Fiala. Morawiecki zmínil také například zemědělství či klimatickou politiku.

Výstavba plynovodu Stork II by podle Fialy přispěla k diverzifikaci tras dodávek zemního plynu do České republiky. Strategický projekt by podle něj zase o něco více prohloubil vzájemnou spolupráci. Doplnil, že platí termín zprovoznění v roce 2026. Česko nyní řeší, jakým způsobem projekt financovat, hledá alternativy k národním zdrojům.

„Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ dodal Fiala. První úsek - plynovod Stork I - byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.

Česká a polská vláda dále řešily spolupráci při rozvoji jaderné energetiky, zejména pokud jde o výstavbu nových bloků nebo malých modulárních reaktorů.

Důležitým tématem podle Fialy byla dopravní infrastruktura. S Morawieckým a dalšími ministry si potvrdili zájem na brzkém dokončení přeshraničního spojení silnicemi D11 a S3. „Na české straně bychom rádi dokončili výstavbu příhraničního úseku do roku 2025, do roku 2028 by celá dálnice mohla být kompletní,“ poznamenal předseda české vlády.

Zmínil také unijní emisní normu Euro 7 zpřísňující emisní limity, s jejíž navrženou podobou mají problém oba státy a dále například Francie či Itálie. Cílem je podle Fialy změnit normu tak, aby více odpovídala realitě, současným technologickým možnostem a neohrožovala automobilový průmysl.

Morawiecki na tiskové konferenci hovořil také například o budoucnosti EU. Je podle něj nutné ji rozšířit o další země, například Moldavsko či Ukrajinu, ne o větší byrokracii. Podle polského premiéra není správnou cestou přidávat další kompetence Bruselu. Zmínil také nutnost zachování jednomyslného rozhodování členských států Evropské unie v některých otázkách. EU je podle Morawieckého vzácná, dokud všichni mají možnost realizovat své zájmy.

Podle Fialy bylo osmé mezivládní setkání důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce. „Země jsou nejen dobrými sousedy, ale také blízkými partnery, v EU, NATO. A jsme partneři, kteří sdílí podobný pohled na klíčové události této doby,“ uvedl. Spojenectví považuje za důležitější než dřív ve světle ruské agrese na Ukrajině.

Polsko je také hlavním partnerem letošních Dnů NATO v Ostravě. Fiala při této příležitosti Morawieckého na akci pozval.

Fiala apeloval na co nejrychlejší přepravu obilí z Ukrajiny do zemí mimo EU

Po odstoupení Ruska od černomořských obilných dohod je nutné umožnit co nejrychlejší zprůchodnění koridorů a umožnit přepravu obilí do zemí mimo Evropskou unii, řekl na tiskové konferenci Fiala.

V pondělí Moskva informovala, že pozastavuje svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí ujednání zprostředkovaného Tureckem a OSN byla mimo jiné ochrana nákladních lodí připlouvajících do tří ukrajinských přístavů - Oděsy, Čornomorsku a Južneho - nebo z nich vyplouvajících. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

„Rusko dál ničí infrastrukturu Ukrajiny a ničí také infrastrukturu na vývoz obilí z Ukrajiny, odstoupilo od obilné dohody a znovu ohrožuje potravinovou bezpečnost světa, lidí v Africe a na Blízkém východě. Ale samozřejmě to má také konkrétní dopady na středoevropské země,“ poznamenal Fiala. Zásadní podle něj je co nejrychleji zprůchodnit koridory pro přepravu obilí do zemí mimo EU.

Koridory solidarity, přes které se vyváží z Ukrajiny zemědělské komodity, musí fungovat v celé EU efektivně a ochránit tak naše zemědělce a potravináře. Na obilí jsou závislé země třetího světa, řekl ministr @MarekVyborny v Katovicích po jednání s polským ministrem R. Telusem.

— Zemědělství ČR (@MZeCr) July 20, 2023

Stejný postoj na twitteru vyjádřilo také české ministerstvo zemědělství. „Koridory solidarity, přes které se vyváží z Ukrajiny zemědělské komodity, musí fungovat v celé EU efektivně a ochránit tak naše zemědělce a potravináře. Na obilí jsou závislé země třetího světa,“ uvedl podle resortu ministr Marek Výborný po jednání s polským protějškem Robertem Telusem.