To se minulý týden na jednání Evropské rady podle Fialy dostatečně nepodařilo kvůli blokování ze strany Polska a Maďarska. „Myslím, že to není v zájmu České republiky, není to odpovědné, ohrožuje to finanční podporu, kterou Česká republika prosadila a vyjednala pro země, které poskytují ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny,“ dodal Fiala.

Polsko a Maďarsko podle českého premiéra neodmítly na Evropské radě migrační pakt, o kterém rozhodovala Rada EU na úrovni ministrů vnitra, ale jakékoli závěry týkající se řešení migrační politiky. Nepokládá to za rozumné. Migrační pakt prý podle něj nabízí změnu migrační a azylové politiky.

„Konečně se bude řešit návratová politika efektivněji, konečně není možný volný pohyb, ale řeší se na hranicích azylové řízení, konečně mluvíme o silnějším posílení vnější hranice a konkrétní kroky se začaly dělat se třetími zeměmi, abychom migraci řešili,“ dodal Fiala.

Formát Visegrádské skupiny, kam patří právě ČR, SR, Polsko a Maďarsko, podle Fialy nikdo nezatracuje a spolupráce v řadě oblastí existuje. Nelze se ale fixovat pouze na tento formát, míní. Na podzim se mají setkat prezidenti V4, premiéři až po volbách na Slovensku a v Polsku, dodal Fiala.

Podle českého ministerského předsedy nelegální migrace do EU pozvolna narůstá. Ocenil v tomto ohledu zlepšení spolupráce se Slovenskem. „Je to jeden z klíčů k tomu, abychom předcházeli takovým radikálním řešením, jaká jsme museli udělat v loňském roce,“ poznamenal s ohledem na tehdejší hraniční kontroly.

„Shodujeme se v pohledu na řešení nelegální migrace v základních směrech, že je potřeba posílit ochranu vnější hranice, zrychlit, zlepšit zefektivnit návratovou politiku,“ uvedl Fiala. „Chceme řešit externí dimenzi migrace, to znamená posilnit schengenské hranice, hovořit o tom, jak realokovat migranty, jak hledat nějaké společné nebo oboustranně výhodné spolupráce se třetími zeměmi,“ doplnil Ódor.

ČR a SR chystají společný postup ohledně BVP, zkusí využít slevovou doložku

Česká republika a Slovensko se pokusí společně využít slevovou doložku při nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP), pro jejichž pořízení se obě země rozhodly. První společné jednání se švédskou stranou je na programu příští týden, řekl dále Fiala po jednání s Ódorem. Česká vláda v květnu rozhodla, že formou mezivládní dohody ze Švédska pořídí 246 pásových BVP CV90 za 59,7 miliardy korun.

Fiala řekl, že s Ódorem dnes hovořili o posilování obranné spolupráce, rozhodnutí obou zemí o pořízení CV90 považuje za výhodu. „Chceme jí využít, mluvili jsme o spolupráci, která by mohla vést k využití slevové doložky. V jednáních se švédskými partnery chceme tímto směrem pokračovat, první společné jednání bude už příští týden,“ uvedl Fiala. Slevová doložka umožňuje dosáhnout úspor například tím, že výrobce efektivněji vytíží výrobní linky, uvedl úřad vlády v tiskové zprávě. Značné úspory může podle Fialy přinést i sdílení výsledků zkoušek obrněnců.

Slovensko loni v prosinci podepsalo se Švédskem smlouvu o nákupu 152 pásových obrněných vozidel CV90, odhadovaná hodnota zakázky činila 41 miliard korun. O plánu koordinovat další kroky mluvila před měsícem i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Slovenskému ministru obrany Martinu Sklenárovi poděkovala za pomoc jeho země při pořízení BVP. Země budou dál diskutovat o spolupráci při servisu či výcviku.

Premiéři hovořili také o nadcházejícím summitu NATO. „Ukrajina očekává jasný signál ze strany NATO. ČR a Slovensko mají naprosto shodný názor, že je potřeba usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo co nejsilnější politické podpory včetně vyjádření perspektivy pro budoucí členství v NATO,“ řekl Fiala. Obě země také podporují co nejrychlejší připojení Švédska k NATO.

Ódor poděkoval za to, že se Česko podílí na obraně slovenského vzdušného prostoru. Za společný zájem obou zemí označil posílení východního křídla NATO. „Budeme v tomto směru mít velmi podobná stanoviska na summitu ve Vilniusu,“ uvedl. Vstup Švédska do NATO podle něj není jen nějakým politickým gestem, ale znamená i výrazné posílení východního křídla aliance.