„Dnešním dnem fakticky přestaly platit černomořské dohody. (...) Bohužel část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud naplněna. Jejich platnost tedy skončila,“ uvedl Peskov. Jakmile podle něj ale budou splněny ruské podmínky, Moskva se k dohodám „okamžitě“ vrátí.

„Pouze poté, co uvidíme konkrétní výsledky, a ne pouhé sliby a ujišťování, bude Rusko připraveno uvažovat o obnovení dohody,“ uvedla následně ruská diplomacie. Kyjev také bez dalších podrobností obvinila, že koridory vytyčené pro plavidla naložená obilím využívá k útokům na Rusko.

Moskva už podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové s rozhodnutím neprodloužit ujednání obeznámila Turecko a OSN, které dohody zprostředkovaly. Kyjev o pozastavení své účasti Rusko informovalo prostřednictvím svého velvyslanectví v Minsku, uvedl ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov.

Rusko sdělilo Mezinárodní námořní organizaci (IMO), že odstoupení Moskvy od dohody znamená „zrušení záruk bezpečnosti plavby vydané ruskou stranou“. Rusko podle výňatku z dopisu adresovanému IMO dále uvedlo, že přistoupí k „nezbytným proaktivním akcím“ a opatřením k „neutralizaci hrozeb“, které podle něj představuje Kyjev se svými „pokusy o útoky na ruské objekty“.

Dohody Rusko a Ukrajina podepsaly loni v červenci. Šlo o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která v obou zemích zastavila vývoz zemědělské produkce po moři. Platnost ujednání byla tehdy 120 dní a oběma stranám se jej podařilo několikrát prodloužit, naposledy v polovině května.

Průlomová dohoda poskytovala záruky pro nákladní lodě mířící do ukrajinských přístavů a plavidla odtamtud vyplouvající. Další dohoda usnadnila vývoz potravin a hnojiv z Ruska, které v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu čelí západním sankcím. Agentura AP upozornila, že Rusko i přesto vyváží rekordní množství pšenice.

Moskva opakovaně uváděla, že dohodu neprodlouží. V závěru minulého týdne ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že nejsou splněny všechny náležitosti právě toho ujednání, které se týká vývozu ruských potravin a hnojiv. I Peskov dnes upozornil, že rozhodnutí nijak nesouvisí s aktuální situací na Ukrajině, konkrétně s dnešním poškozením Kerčského mostu spojujícího pevninské Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, ze kterého Moskva viní Kyjev.

Ruská invaze na Ukrajinu loni způsobila prudký nárůst cen potravin a přispěla ke globální potravinové krizi, která souvisí i s dalšími konflikty, přetrvávajícími následky pandemie covidu-19, suchem a dalšími klimatickými faktory. Rusko a Ukrajina jsou hlavními světovými dodavateli pšenice, ječmene, slunečnicových semen a dalších potravin, na které se spoléhají rozvojové země. Analytici neočekávají, že už tak rekordní ceny potravin ještě vzrostou, zároveň ale dnešní oznámení Moskvy prodlouží současnou potravinovou nejistotu.

„Černomořská dohoda je naprosto zásadní pro potravinovou bezpečnost řady zemí,“ a její ztráta prohloubí problémy těch, které se potýkají s vysokým zadlužením a dopady změny klimatu, uvádí Simon Evenett, expert na mezinárodní obchod ze švýcarské Univerzity v St.Gallenu. 

I strongly condemn Russia’s cynical move to terminate the Black Sea Grain Initiative, despite UN & Türkiye’s efforts.

EU is working to ensure food security for the world’s vulnerable. #EUSolidarityLanes will continue bringing agrifood products out of Ukraine & to global…

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) July 17, 2023

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na twitteru oznámení Moskvy označila za cynické a prohlásila, že Evropská unie pracuje na posílení potravinové bezpečnosti ve světě. Německá vláda uvedla, že dál apeluje na Moskvu, aby přistoupila na nové prodloužení černomořské iniciativy.

„EU pracuje na zajištění potravinové bezpečnosti pro zranitelné lidi ve světě. Trasy solidarity EU budou nadále přinášet potravinářské výrobky z Ukrajiny na světové trhy,“ dodala von der Leyenová, přičemž zmínila unijní program na podporu vývozu ukrajinských produktů.

Krok Moskvy podle Washingtonu ohrozí světovou potravinovou bezpečnost a „ublíží milionům lidí“, uvedl bezpečnostní mluvčí Bílého domu Adam Hodge. Podle americké velvyslankyně při OSN Lindy Thomasové-Greenfieldové se Moskva dopustila „aktu krutosti“.

Je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Kyjev se podle něj obrátili majitelé lodi, kteří jsou prý připraveni pokračovat v tomto vývozu, pokud jim to umožní Ukrajina a Turecko.

Německá vláda uvedla, že dál apeluje na Moskvu, aby přistoupila na nové prodloužení černomořské iniciativy. Podle německého kancléře Olafa Scholze vysílá ruský krok „špatnou zprávu“ zbytku světa. Dodal, že jednání Moskvy má co do činění s faktem, že „Rusko necítí odpovědnost za dobré soužití ve světě“.

Krok Moskvy odsoudila také britská vláda, která vývoj označila za „nehorázný pokus poškodit ty nejzranitelnější“. Rusko podle britské diplomacie využívá potraviny jako zbraň a musí se k černomořské iniciativě opět připojit. Kancelář britského premiéra Rishiho Sunaka v dřívějším prohlášení v této souvislosti uvedla, že chce „pokračovat v diskusích“.

Francie vyzvala Rusko, aby přestalo se svým vydíráním v souvislosti se zastavením obilných dohod. „Francie odsuzuje pozastavení ruské účasti na černomořských obilných dohodách,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. „Za zablokování plavby v tomto námořním prostoru a nezákonnou blokádu ukrajinských přístavů je zodpovědné výhradně Rusko,“ dodalo s tím, že by měla Moskva své rozhodnutí přehodnotit. 

Rusko si pozastavením obilných dohod, které od loňského roku umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů z černomořských přístavů, vzalo země třetího světa jako rukojmí, prohlásil český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).