Dnes je úterý 16. dubna 2024., Svátek má Irena
Počasí dnes 11°C Zataženo

Komentář: Rada pro sociální demokraty: Vidět si dál než na špičku nosu

Komentář: Rada pro sociální demokraty: Vidět si dál než na špičku nosu
Jan Hamáček a Roman Onderka | zdroj: Profimedia

Na sporu a třenicích kolem výměny ministra kultury se ukazuje, jak snadno se představitelé ČSSD nechají strhnout aktuálními konflikty a problémy, a přitom jim chybí jasná strategie, jak postupovat. Jejich úvahy by se měly točit nejen kolem toho, co je dnes a tady, ale co bude po krajských, případně po předčasných volbách do sněmovny.

Sociální demokraté stále přešlapují na křižovatce a oddalují své rozhodnutí odejít z vlády. Místo toho, aby předsednictvo ČSSD, když se situace na ministerstvu kultury nevyřešila do konce června, jak vedení strany požadovalo, hned vzápětí rozhodlo, zda sociální demokracie kabinet opustí, či nikoli. Stačilo, aby nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy byl svolaný už dopředu na začátek července a v tuhle dobu mohlo být již hotovo.

Skutečnost je ale taková, že po nikam nevedoucím jednání premiéra Andreje Babiše, místopředsedy vlády Jana Hamáčka a prezidenta Miloše Zemana se má 12. července konat další zřejmě zbytečná schůzka, na které se sejde Zeman, Hamáček a ministr kultury Antonín Staněk. A teprve 15. července se potom snad předsednictvo rozhoupá a rozhodne o případném usednutí do opozičních lavic.

Přitom prezident Staňkovu rezignaci na post ministra odmítl už 28. května, takže sociální demokraté měli dost času na to si předem říct, jak budou v následujících týdnech postupovat, rozvrhnout si své kroky a naplánovat jednání předsednictva na začátek července a ušetřit si další prázdninové schůzky. Respektive dosáhnout toho, aby se uskutečnily v červnu a peripetie kolem ministerstva kultury se neprotahovaly o týdny nebo dokonce měsíce, což pořád hrozí.

Hlavní potíž je, že zástupci naší nejstarší politické strany, zdá se, neuvažují jinak než ze dne na den, nemají plán a nepočínají si strategicky. Všechno pytlíkují, záplatují a jejich jednání působí nanejvýš nekoordinovaně a chaoticky. Zkrátka reagují na to, co zrovna přichází, a nejsou schopni sami určovat dění tím, že by měli nějakou rozumnou strategii.

Uhranuti situací kolem ministra Staňka

Nelze se pak divit, že ČSSD je snadnou kořistí svého bývalého předsedy Zemana, který ji v disciplíně strategického myšlení výrazně převyšuje. Zjevně ví, co dělá, má své kroky promyšlené a drží se scénáře, který si vytyčil. Sociální demokraté ve srovnání s ním potom působí jako žabaři, kteří se nezmůžou ani na to poslední, k čemu se uchýlí každý, kdo si uvědomí, že zápas nemůže vyhrát, protože podcenil terén, v němž se pohybuje, přípravu a nasekal příliš mnoho chyb, které se na sebe vrší. Takže nezbývá než se sebrat a utéct.

A proto, i když ještě není jasné, kdy přesně a za jakých podmínek sociální demokracie Babišovu vládu opustí - a těžko se tomu nakonec vyhne - by měli už dnes představitelé ČSSD uvažovat o tom, co to pro stranu znamená. Svolá mimořádný sjezd a zvolí si nové vedení? Rozloučí se pouze s Hamáčkem?

Bude partaj dočasně vést její statutární místopředseda Roman Onderka? Nebo ve stranickém vedení žádná změna nenastane minimálně do krajských voleb na podzim 2020, a až následně se ukáže, co bude dál? Přičemž poslední sjezd se konal letos v březnu a další řádný by se měl uskutečnit za dva roky.

A jaká bude strategie sociálních demokratů v opozici? Na co se zaměří? Co udělají pro to, aby ze své opoziční role vytěžili maximum? Na to všechno se sociální demokraté musí zaměřit a už nyní je načase si to rozmýšlet a plánovat. Ale dělají to? Nebo jsou jako vždy pohlceni aktuálním děním, přestřelkami a žabomyšími spory? Tím, že řeší, co je teď a tady, jsou uhranuti situací kolem ministra Staňka a tím, co provádí - či spíše neprovádí - prezident Zeman, a na budoucnost nepomýšlejí?

Odpověď je očividná už jen z toho, jak po sobě straníci poštěkávají na sociálních sítích. Odstartoval to svými tweety Staněk, který reagoval na Hamáčka. Pokračoval poslanec Petr Dolínek a posléze se přidal někdejší statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek.

Zrada, nenávist a láska k partaji

Ministr kultury se rozčiluje a píše o zradě a zoufalém pokusu hodit vše na Staňka. Dolínek se pro změnu pozastavuje nad tím, že je neuvěřitelné, co si Staněk dovolí, a oznamuje, že pokud ministr, který je zároveň poslancem, přijde v úterý na poslanecký klub, požádá o jeho vyloučení z jednání.

Korunu tomu poté nasadil Hašek, když Dolínka obvinil z nenávisti "ke kolegovi s jiným pohledem a názorem na některé věci a události" a k prezidentovi Zemanovi a z toho, že vyhrožuje vylučováním. Podle bývalého jihomoravského hejtmana sociální demokracie v historii přežila "fakt těžké chvíle", v posledních týdnech v něm však roste obava, že "některé naše současné talenty už sociální demokracie rozdýchat nezvládne".

Podobně se vyjádřil již dříve předseda jihočeské ČSSD a bývalý hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola: "Tradičně odbojná jihočeská organizace ČSSD, konkrétně její krajské předsednictvo, podpořilo na svém pondělním jednání ministra Staňka a jeho boj za transparentní a hospodárné využívání peněz v kultuře a vyzvalo vedení ČSSD, aby jej podrželo ve funkci a neustupovalo tlaku části kulturní fronty a některých jejích tlampačů novinářů. Vím, jaký křik se spustí, ale je třeba, aby lidi viděli, že ne všichni v ČSSD zblbli."

Je to jen hloupá přetlačovaná, kterou nemá smysl moc komentovat. Ve výsledku se ovšem na ní názorně předvádí, jak jsou sociální demokraté sami do sebe a svých současných hádek, rozepří a konfliktů zabráni, takže nedohlédnou dále než pár metrů před sebe.

A společně s Františkem Gellnerem by si všichni pospolu mohli zarecitovat báseň Perspektiva ze sbírky Po nás ať přijde potopa a myslet přitom na svoji partaj: "Má milá rozmilá, neplakej! Život už není jinakej. Dnes buďme ještě veselí na naší bílé posteli! Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra si lehneme do rakví."

Dohlédnout dál než za roh

Rozpory a třenice, které v ČSSD panují, určitě neskončí s případným odchodem sociálních demokratů do opozice. Pouze se dostanou do jiné fáze. Možná ale budou nějaký čas spíše doutnat, než že by propukly v plné síle. Může dokonce nastat jisté zklidnění.

Rozhodnutí vládu opustit nemusí hned znamenat svolání mimořádného sjezdu a konec Hamáčka v čele sociální demokracie. Mnohem spíše zvítězí snaha situaci uklidnit a po vyřešení jednoho problému nezabředávat do dalších spojených s volbou nového vedení. Měnit narychlo předsedu v případě odchodu z kabinetu by mělo smysl pouze ve chvíli, kdy by byl jednoznačný a silný adept, který by mohl Hamáčka nahradit, a žádný takový zatím na dohled není. Vše by tak dost možná bylo odloženo do krajských, případně předčasných voleb, které dění ve straně dodají novou dynamiku.

Lidé jako Zimola, Hašek a snad i Staněk sice mohou a zřejmě i budou mít ambici usednout do vedení strany, těžko si však představit, že by v případě vypovězení koaliční smlouvy a zvažované volby nového stranického vedení byli právě oni nějak zvlášť na koni.

Jednak se nemůžou prokázat žádnými velkými úspěchy z poslední doby a jediné, co je jaksi posiluje, je jejich spojenectví s hlavou státu. A rovněž to byli přece oni, kdo přítomnost sociální demokracie ve vládě prosazovali ještě daleko vehementněji než Hamáček a trvají na ní dodnes, takže pokud se partaj rozhodne kabinet opustit, není důvod, aby to dalo vítr do plachet zrovna jim.

Navíc s koncem koalice je spojená nemalá nejistota, která může vyvrcholit předčasnými volbami, jak avizuje premiér Babiš, a v takových časech není moc moudré měnit předsedu. A ať je Hamáček sebehorší, v případě dřívějších voleb by vybírání nového předsedy straně neprospělo. Je proto pravděpodobné, že zvítězí vyčkávání a Hamáček stranickým šéfem zůstane i po přesunu do opozice. To ale neznamená, že chvíle Zimoly a spol. nemůže přijít po krajských nebo předčasných volbách.

To se samozřejmě stát může, ovšem tak daleko ze sociálních demokratů dohlédne málokdo. Ten, kdo touto schopností vládne, by měl již v těchto chvílích usilovně přemýšlet o tom, kdo by současného předsedu mohl vystřídat v časech, kdy na tom ČSSD bude ještě o něco hůře než nyní.

Zdroje:
Vlastní