Seznam hororových přísad zahrnuje klokaní a krokodýlí maso používané v Austrálii, zebří maso a banán z Jihoafrické republiky nebo pikantní přísady zastoupené kuřecím masem tandoori namočeným v jogurtu, které nabízejí v Indii. Ve Vietnamu a Thajsku je možné si dát pizzu s cvrčky a konopím. Za nejodpornější však italský svaz označil pizzu z Hongkongu, která je ozdobená hadím masem.

Kritice se nevyhnuly ani evropské země. Portugalci se podle sdružení neštítí dělat pizzu s treskou a vařenými vejci. Ve Švédsku dávají k základním ingrediencím cokoliv navíc - krůtí maso a med, konzervované ovoce a čokoládu, masové kuličky, a dokonce i zelí. Nizozemci si oblíbili křížence pizzy a kebabu. Svaz upozornil i na to, že některé země se snaží pizzu ozvláštnit kečupem a čedarem.

Průzkum provedený svazem Coldiretti a společností Ipsos ukázal, že čtvrtina Italů si nedovolí jíst pizzu mimo Itálii. Více než třetina z nich tvrdí, že jsou z těchto exotických ingrediencí zděšeni a považují je za nepoživatelné.

V roce 2017 se Itálii podařilo dosáhnout toho, že umění neapolských pizzařů uznala organizace UNESCO za nehmotné kulturní dědictví. Pravicová vláda vedená premiérkou Giorgiou Meloniovou, která je u moci od loňského října, se silně zasazuje o ochranu domácí produkce potravin. Ministerstvo zemědělství bylo přejmenováno na ministerstvo zemědělství, potravinové soběstačnosti a lesnictví, a vláda mimo jiné vede kampaň proti laboratorně pěstovanému masu nebo mouce z hmyzu. Podle svazu Coldiretti činí celosvětová hodnota trhu s napodobeninami italských potravin 120 miliard eur (2,9 bilionu korun).