Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) konzumují po celém světě hmyz dvě miliardy lidí a v Evropě podle údajů z roku 2019 devět milionů lidí. Na světě existují více než dvě tisícovky druhů jedlého hmyzu, který je považován za „bílkovinovou bombu“.

Většině lidí hlavně v západním světě se přitom jenom z představy brouka na talíři zvedne žaludek. Lidská populace ale roste a je stále těžší ji uživit. Zdroje docházejí a mnohé kontinentální a mořské ekosystémy jsou ohrožené.

Produkce potravin se přitom bude muset zdvojnásobit, do roku 2050 nás tady totiž bude přes devět miliard. Nesmíme zapomínat, že produkce potravin si také vybírá svou daň na životním prostředí. Krávy jsou ještě horším znečišťovatelem než automobily.

Chov hospodářského dobytka vypouští zejména emise metanu. Živočišný průmysl generuje čtrnáct až sedmnáct procent umělých skleníkových plynů. Cesta telete ke steaku nás vychází velice draho, ale takový hmyz je nenáročný.

Cvrčci spořádají šestkrát méně krmiva než skot, čtyřikrát méně než ovce a polovinu krmiva prasat či drůbeže. Tento malý brouk přitom obohatí organismus o srovnatelné množství bílkovin, uvádí FOA.

V New Yorku si lze zajít na hmyzí speciality světově proslulého šéfkuchaře a ředitele organizace Brooklyn Bugs Josepha Yoona. On se považuje za velvyslance entomofagie, tedy využití hmyzu jako potraviny.

Hmyz lze prý přidat do jakéhokoli jídla

Propaguje myšlenku, že jedlý hmyz může zvýšit potravinovou bezpečnost, vytvořit inovativní potravinové systémy a poskytnout obživu lidem na venkově i ve městech. Jeho ambice dalece přesahují americký kontinent.  

Cestuje po celém světě, aby se o potenciál jedlého hmyzu podělil. Jeho tématy jsou ale i inovace v „hmyzím zemědělství“, potravinová bezpečnost ve světě a klimatické změny. Zúčastnil se i loňského klimatického summit COP27.

Would you believe me if I told you there was a scorpion inside the cracker? pic.twitter.com/00dRZgS3Si

— Brooklyn Bugs (@Brooklynbugs17) April 18, 2023

„Naprosto miluji hmyz,“ přiznal Yoon televizi CNN s tím, že ho začal připravovat coby pokrm pro umělecký projekt, ale pak se začal zajímat o jeho přínosy pro svět a rozhodl se v tomto ohledu změnit vnímání společnosti.

„Když se zamyslíte nad hmyzem, dost možná jedním z nejmenších organismů, které si dokážete představit… může jeden brouk něco změnit? Může jeden člověk něco změnit? tázal se šéfkuchař. Už za významné označil začlenění hmyzu do jídla jednou týdně.

Zmínil také problém, že lidé, kteří se hmyzu neštítí, často nevědí, jak ho zahrnout do svého jídelníčku. Yoon vysvětlil, že si hmyz jednoduše přidává do svého oblíbeného jídla. Podle něj ho lze kombinovat s čímkoli.

Pokud například milujete smaženou rýži, můžete ji doplnit o cvrčky. Ty si přidává i do svých oblíbených makarónů se sýrem. Cvrččí prášek pak lze přidat do sýrové omáčky. Yoon ale není první, kdo přišel s nápadem prosadit konzumaci hmyzu.

Mezi prvními byl americký podnikatel Patrick Crowley, který představil v roce 2012 proteinovou tyčinku Chapul Cricket obohacenou o cvrččí mouku. O dva roky později otevřeli v Kanadě farmu s jedlým hmyzem Next Millennium Farms.

Jedničkou v Evropě v pojídání hmyzu je Česko. Zde začal hmyzí revoluci Adam Dostál se startupem Grig. Eshop nabízí řadu zajímavých produktů, například sušený hmyz, hmyzí čokoládu, proteinové tyčinky a cvrččí chipsy a krekry.