Co je to za houbu a za hmyzáka?

MAGAZÍN - Magazín autor: Tereza Meravá

Atlas online? Určovací skupiny na facebooku pomohou rychle a často přesně.

Chrobák lesní si pochutnává na hřibu borovém

Chrobák lesní si pochutnává na hřibu borovém,zdroj: Profimedia.cz

Obliba přírody a snaha jí porozumět se opět dostávají do módy. Mnozí mladí lidé jeví zájem o ekologii, ochranu přírody, zakládání přírodních zahrad a podobně. Znalosti z oboru botaniky a biologie však bývají oproti našim dědečkům, kteří trávili dětství v lesích a polích a mnoho rostlin či hub sbírali pro spotřebu, poměrně chabé. Mnozí z nás si tak postesknou: Proč už dávno neexistuje "online atlas"? Prostě to vyfotím, pověsím někam do virtuálního prostoru a za chvíli vím, s čím mám tu čest.

Jenže ony už tyto atlasy fungují. Na facebooku, ve formě zájmových skupin. Odpověď bývá rychlá a na principu korekce dalšími názory a shody většiny také správná. Zvláště u jedlých hub na to však rozhodně nespoléhejte.

A co k tomu řekli správci některých z těchto skupin, které patří mezi ty největší? Jde o skupiny Určování rostlin (více než 24 500 členů, skupina vznikla v roce 2015), Určování bezobratlých (více než 5200 členů, rok vzniku 2016) a Určování hub (více než 1600 členů a rok vzniku 2016).

Naštvaly mě samé nesmysly

"Impulsem k založení skupiny Určování rostlin bylo především to, že lidé v problematice rostlin často tápou. Bohužel jsem se setkával v různých skupinách o bylinkaření, přírodní medicíně atd. s naprosto fatálními chybami v určení. Když někdo potřeboval poradit s určením, tak polovina lidí napsala nesmysl, druhá polovina se na něj obořila 'jak to, že to neví', a dotyčný se často správného určení vůbec nedopátral. Tak mě napadlo: co kdyby lidé, kteří toto bez problémů ovládají, pomohli lidem, kteří potřebují poradit?" vysvětluje Lukáš Mareš, správce a zakladatel skupiny.

Správce skupiny Určování bezobratlých zase říká, že problematika především hmyzu je tak široká, že laik v podstatě nemá šanci se vybavit příslušným množstvím literatury a zorientovat se v ní.

Se zdroji k určování je problém

"Ochrana přírody je jedním z nejvíce probíraných témat poslední doby. I z toho důvodu vzrůstá zájem laické veřejnosti o poznání živočichů, kteří doposud unikali její pozornosti. A právě zájem veřejnosti byl asi největším impulzem pro založení skupiny Určování bezobratlých. Lidé si začínají uvědomovat, že okolo nich žijí kvanta drobných živočichů, bez kterých by život na této planetě nebyl možný. A přirozená zvědavost je vede k pátrání, co jsou vlastně zač. Zde ale zastává problém se zdroji, podle kterých určovat. Jasně, rozdíl mezi motýlem a pavoukem pozná asi každý, ale je mnoho skupin (nejen) hmyzu, které jsou si značně podobné," uvádí zakladatel skupiny Michal Siegel.

"Naskýtá se tak možnost zakoupení všeobecné literatury (například Příroda, průvodce faunou), která dá člověku základní povědomí o tom, se kterými skupinami živočichů se u nás můžeme setkat. Nicméně pokud se nespokojíme s vysvětlením, že se jedná o brouka, ploštici atd., musíme zabrousit do odbornější literatury. Na mnoho skupin skutečně existuje specializovaná literatura, ovšem cena se může vyšplhat až na několik tisíc korun za publikaci, dejme tomu o 300 stranách, která pokrývá jen část vybrané podčeledi. A pokud se nejedná vyloženě o nadšence, který se chce studiu bezobratlých věnovat, běžný člověk tuto částku logicky dát nechce," nastiňuje svoji motivaci Siegel.

Slovům o tom, že lidé aktivně podobné služby vyhledávají a že jim chybějí, odpovídá skutečnost, že atraktivita určovacích skupin velice vzrůstá, žádosti o členství, které v naprosté většině případů správci schvalují, se jen hrnou. Veřejnost využívá faktu, že mezi námi žije spousta odborníků, kterým stačí mnohdy letmý pohled na fotografii - a druh je určený.

Je těžké donutit lidi mlčet

"Začátky skupiny byly velmi náročné, sebralo nám s kolegy hodně času a nervů 'vychovat' členy tak, aby skupina fungovala. Bylo potřeba přísně dodržovat nastavená pravidla. Největší problémy: Aby se ve skupině nehádalo a netipovalo, ale pouze určovalo, a pak aby se z toho nestala poradna pěstování, tedy otázky typu 'jak mám zalévat, kde ustříhnout, kam zasadit...' Nedovedete si představit, jak je někdy těžké donutit lidi na sociálních sítích, aby mlčeli a skupina mohla fungovat pouze k určování.

Nakonec se to však ale povedlo a skupina je dnes největší určovací skupinou na českém facebooku. "Skupina se stala velmi rychle oblíbenou a počty členů neustále rychle rostly až na dnešních více než 24 500 členů. Dotazy se dle mého skromného názoru zodpoví až na výjimky všechny. Domnívám se, že skupina je perfektně zavedená a lidé se hlídají navzájem, což velmi zjednodušuje současný chod skupiny. Myslím si, že jsme vytvořili poměrně unikátní záležitost, která může lidem pomoci v mnoha případech. Další obrovskou výhodou skupiny určování rostlin je samotný Facebook. Fenomén sociálních skupin je globálně rozšířený a zhlédnutí dotazu (rostliny) v tak krátkém čase několika odborníky by jinak bylo dosti problematické. Obrovské díky tak patří všem ostatním správcům a komentátorům skupiny," uvádí Mareš.

Přínos i pro odborníky

"Samozřejmě, ne vždy to jde dokonale. Některé skupiny hmyzu, například brouků, lze určovat pouze dle konkrétních znaků pod lupou (nosatcovití) nebo dokonce dle vypreparovaných genitálií (například drabčíci). V takovém případě se musíme spokojit s určením do rodu, případně (pod)čeledi, což však laikovi většinou bohatě stačí. Je tu však ještě jedna důležitá věc, kterou si lidé většinou neuvědomují. Ano, veřejnost využívá znalosti odborníků. Ale odborníci také využívají zájem veřejnosti. Data, která denně přibudou do určovacích skupin, mohou být značně cenná. Odborníci mohou sledovat lokalitu výskytu druhu, dobu aktivity druhu a spoustu dalších věcí. I z toho důvodu je důležité u každého nálezu zmínit datum a co možná nejvíce podrobnou lokalitu nálezu. Takto získaná data jsou ve velkém využívána pro mapování výskytu vybraných taxonů. Některé skupiny dokonce vyloženě veřejnost vybízejí k tomu, aby se v určitou roční dobu porozhlédli okolo a zkusili pátrat po vzácném nebo málo zmapovaném druhu, který je v tuto dobu aktivní," vysvětluje přínosy pro odborníky Michal Siegel.

Bezpečnost především

Kromě hlídání, aby ve skupinách nebujely jiné než určovací diskuse, a určování tak nezapadlo, je asi největším problémem skutečnost, jak se postavit třeba k riziku chybného určení, které vždy hrozí, protože ve skupinách kromě profesionálů působí i amatérští entomologové, arachnologové atd. Každý člen skupiny, což je právě i veřejnost, může většinou svým názorem na určení přispět, souhlas se projevuje klikáním na lajky k danému určení.

Právě síla odborníků, amatérů a veřejnosti dohromady zaručuje rychlost a operativnost určení. I naprostý laik může mít z nějakého specifického důvodu povědomí o názvu a zařazení některé méně obvyklé rostliny, živočicha či houby. "Problém je v tom, že většina veřejnosti moc nevnímá rozdíl mezi amatérem a profesionálem. U nás kromě odborníků určují i lidé, kteří nejsou pracovníci vědeckých pracovišť nebo AOPK, ale běžní lidé, kteří si v nějaké té chvilce po práci zajdou do lesa. Koneckonců, jsou to právě nadšení amatéři, kteří mají ve výzkumu např. bezobratlých v terénu největší zásluhy," uvádí k tomu Siegel. Zatímco u hmyzu zřejmě fatální omyl nehrozí, u hub už může být situace zcela jiná.

O tomto problému jsme si povídali se správcem skupiny Určování hub. "Téma bezpečnosti je pro nás samozřejmě velice důležité a s vzrůstajícím počtem členů stále naléhavější. Hledáme cesty, jak omezit případnou újmu na zdraví vzniklou chybným určením. Soustředit se chceme především na profesionalizaci určení. Toho chceme dosáhnout kontrolou určení správci, kteří projdou zkouškou z určování hub, ať již profesionální, či naší," uvedl Jan Lochman, zakladatel skupiny Určování hub. "A samozřejmě také na vysvětlování, že bohužel nemůžeme přijmout za určení odpovědnost," dodal.

Tagy: Facebook Česko domácí sociální sítě zvířata a příroda média a internet

Zdroje: vlastní