Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.

Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.

Jsme zavaleni čínským zbožím, narazíte na něj v obchodních centrech i v internetových obchodech, je těžké se mu vyhnout. Jenže tahle doba skončí. A možná dřív, než bychom se nadáli.

O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu.

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.

Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.