Jazykové modely založené na umělé inteligenci (AI) je možné zneužít pro rychlé šíření propagandy, ovlivňování veřejného prostoru či zahlcení informačního prostředí.

Prezident Miloš Zeman prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Janě v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Soud Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) dnes u soudu popřel obvinění z toho, že křivě vypovídal ve prospěch své ženy Jany (dříve Nagyové) v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Řekl, že se cítí nevinný a že obžalobu pokládá za nejasnou a nekonkrétní. Trvá na své verzi, že jako předseda vlády měl oprávněné obavy ze sledování sebe i své rodiny, a že proto požádal tehdejší šéfku svého kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc od zpravodajců.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Bývalá šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová a někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti.

Za zneužití Vojenského zpravodajství dnes odvolací soud zpřísnil Janě Nečasové (dříve Nagyové) i třem obžalovaným zpravodajcům podmíněné tresty a zákazy činnosti. Někdejší šéfce kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Verdikt v kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády, je pravomocný. Státní zástupce se pro čtveřici domáhal nepodmíněných trestů vězení.

U vily ministra vnitra Milana Chovance jeho vlastní ochranka chytila tajného agenta vojenského zpravodajství s fotoaparátem. Není to první případ odhalení příslušníků vojenské rozvědky. 

Uplynulý rok 2016 byl ve znamení pokračujícího odkrajování svobod. Nejčastěji ve jménu globálních rizik, což se týká zejména dosud svobodného internetu a komunikačních technologií vůbec. Česká legislativa ale reagovala i na ekonomická témata – lepší výběr daní prostřednictvím kontrolního hlášení DPH nebo zákona o EET, a dokonce ekologická – prolomila domovní svobodu v souvislosti s kontrolami otopu, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Sněmovna projednává vládní novelu zákona o Vojenském zpravodajství, která umožňuje sledování elektronické komunikace. Soukromá korespondence se tak ocitá pod stále větším tlakem a stoupá riziko, že informace osobní povahy budou zneužívány.