víno

Za dechberoucí romantikou není třeba putovat přes půl světa. Pěkná místa číhají doslova za rohem, jiná jen o kousek dál. 

V módní restauraci v Abidžanu v Pobřeží slonoviny mají specialitu. Zákazníci tu mohou ochutnat šampaňské Dian Diallo. Právě název je jeho zvláštností a snad i předností, která má pobídnout africké zákazníky ke konzumaci.

Může se jmenovat známá odrůda vína podle přesvědčeného nacisty? A má smysl ji po více než sedmdesáti letech od konce války přejmenovat?

Čína rozhodně nepatří mezi země spjaté s produkcí kvalitního vína. Francouzská společnost Moët Hennessy to však hodlá změnit. Vysadila v provincii Jün-nan, ve výšce 2200 metrů nad mořem, vinnou révu, z níž vzejde nápoj světové úrovně. Láhev vína z Himaláje vyjde na 300 eur, tedy asi 7 800 korun. 

Bublinky frčí a v módním drinku fröccs je jich požehnaně. Směs sodovky a vína se vyrábí podle přesného rituálu a v budapešťských barech zažívá svou renesanci. Čím je toto pití výjimečné?

Jsou pátí na světě v množství plochy osázené vinicemi. Ale místo toho, aby vyráběli kvalitní víno, na nějž mají ty nejlepší podmínky, končí hrozny v Turecku na talíři jen jako "obyčejné" ovoce. Islám, ke kterému se hlásí většina obyvatel, totiž alkohol zakazuje. A i když pár hroznů přece jen v sudech skončí, moc se o nich neví, a tak o místní produkci není ani v zahraničí zájem.

Když si žena objednává víno, často sáhne po bílém. Vědci se proto snažili zjistit, co za fenoménem stojí a zjistili, že nejde jen o to, že většině chutná víc než červené. Podílejí se na tom mimo jiné geny, ale i národní kultura.

Přestože východní Ukrajina po letech konfliktu místy připomíná pustinu, pod jejím povrchem je ukrytý nečekaný luxus. Skryté v hloubi bývalého dolu tu vznikají miliony lahví vyhlášeného šumivého vína vyrobeného z krymských hroznů.