Články s tagem
Věda
Člověk
Nakolik jsou pravděpodobné velké konspirace?
Jan Toman
5. 2. 2016
Američané ve skutečnosti nepřistáli na měsíci. Očkování způsobuje autismus. Už dávno je možné vyléčit AIDS nebo rakovinu. To je jen několik málo z rozšířených konspiračních teorií – tedy pokusů vysvětlit určitou událost či praktiku poukazem na skrytou machinaci skupiny mocných osob. Většina populárních konspiračních teorií odporuje nejen důkazům, ale i zdravému rozumu. Na druhou stranu, od aféry Watergate po sledování počítačů tajnými službami, úspěšnější i méně úspěšné konspirace jsou součástí lidských dějin.
Magazín
Algoritmy války: Když mezinárodní politiku řídí umělá inteligence
Miloš Krejčí
5. 2. 2016
Facebook nedávno patentoval algoritmus, který věřitelům umožňuje odmítnout žadatele o půjčku jen na základě toho, jak jsou "kredibilní" jeho přátelé. Algoritmy využívají i bezpečnostní složky, třeba k plánování vojenských akcí. A na chuť jim přicházejí i vlády a jejich diplomatické sbory. Co se ale stane, když o mezinárodní politice necháme rozhodovat stroje s jejich chladnou logikou?
Vesmír
Opravdu stojíme na prahu objevu deváté planety?
Julie Nováková
3. 2. 2016
Nedávno vzbudila velký rozruch zpráva o možné existenci dosud neobjevené planety ve vzdálených oblastech naší soustavy. Kdy můžeme očekávat její potvrzení, pokud se její existence potvrdí, a jak by nová devátá planeta vypadala?
Magazín
Fotbalové hřiště jako elektrárna
Vojtěch Ondráček
2. 2. 2016
Pro někoho je fotbal jen neužitečná zábava. V nigerijském Lagosu má ale i bezcílné pobíhání za míčem praktické využití. Originální technologie pod fotbalovým trávníkem dokáže přeměnit kinetickou energii hráčů v elektřinu, která rozsvítí celý sportovní areál.
Člověk
Lidé vedli války už v době kamenné, dokazuje pravěký masakr
Jan Toman
1. 2. 2016
V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné.
Magazín
Peníze nebo volný čas: Co vám přinese opravdové štěstí?
red
30. 1. 2016
Co myslíte, že vás učiní šťastnějšími - hodně peněz, ale také mraky práce a minimum volného času, nebo spíš méně peněz, ale možnost být víc s blízkými nebo dělat to, co vás baví? Asi si vyberete spíš druhou možnost, i kdybyste určitě neměli nic ani proti bohatství, viďte. A víte proč?
Člověk
Evoluční historie pohádek: Vědci odhalili, jaké příběhy jsou nejstarší
Jan Toman
29. 1. 2016
Pohádky toho s vědou na první pohled mnoho společného nemají. Leckdo by dokonce mohl pochybovat, jestli je vůbec výzkum ústně tradovaných příběhů k něčemu dobrý. Rázně se tyto spekulace rozhodla utnout dvojice originálních vědců – literární historička a evoluční biolog. Dali dohromady údaje o rozšíření základních typů příběhů a aplikovali na ně metody, kterými se normálně studuje evoluční historie "stromu života". Výsledky předčily všechna očekávání.
Příroda
Kde se toulá nová doba ledová? Tak trochu v tom má prsty člověk
Jan Toman
27. 1. 2016
Podmínky na zemském povrchu jsou všechno, jen ne stabilní. Naše planeta zažila během své historie období, kdy led sahal až k rovníku, stejně jako periody, při kterých se tropické pralesy rozrostly až do našich zeměpisných šířek. Co se týče bezprostřední minulosti, po relativně teplém období zahrnujícím křídu a první polovinu třetihor se klima začalo postupně ochlazovat. Přesun kontinentů na současné pozice silně omezil teplé rovníkové proudění a podpořil vznik ledových oceánských proudů. Svou roli sehrál i zdvih And a Himalájí. V pliocénu, období, které začalo zhruba před pěti miliony let, nastal zlom. Začalo střídání suchých a mrazivých období s teplými a vlhkými stádii – dob ledových a meziledových.