Věda

Když se podíváte do přírodovědných příruček na nově objevené druhy, najdete tam i chlupatou tarantuli Bumba lennoni pojmenovanou po Johnu Lennonovi. A nebude to jediný organismus s podivným výběrem jména. Co se honí vědcům hlavou, když se rozhodují, jak pojmenovat svůj objev?  

Vzrušující nález si připsali na konto archeologové z telavivské univerzity, kteří objevili několik kusů látky pocházející z časů králů Davida a Šalomouna, tedy zhruba z 10. století př. n. l. Jde o fragmenty z oblečení, tašek, stanů i provazů.

Zná to snad každý student i výzkumník. Přístup k analýzám v odborných časopisech většinou nestojí pod 30 dolarů (750 korun), takže poctivá příprava na vědeckou práci se pěkně prodraží. Kazašská programátorka a neuroinženýrka Alexandra Elbakyanová se rozhodla s touto praxí zatočit. Vysloužila si za to přezdívku vědecký Robin Hood.

Představa o vývoji lidského rodu jako řady na sebe navazujících druhů, čím dál podobnějších moderním lidem nebo dokonce "dokonalejších", už dávno vzala za své. V posledních statisících až milionech let naší planetu obývalo mnoho různých příslušníků lidského rodu. Tyto druhy a poddruhy se po jejím povrchu šířily, specializovaly a zase mizely. 

Svět kolem nás se rychle mění a dosavadní jistoty mizí v propadlišti dějin. Mezi nimi i slavný Moorův zákon, který až dosud říkal, že výkon počítačových čipů se bude každé dva roky zdvojnásobovat.

Snad ani nejde vymyslet věc obyčejnější a nudnější než zívání. Proč by se jím proboha měl někdo zabývat? Možná už proto, že zívají téměř všichni obratlovci, od ryb po člověka. Zřejmě tedy půjde o věc velmi důležitou, nebo alespoň související se samotnými základy hlavních tělních funkcí. Přesto je jeho účel pořád trochu záhadou. 

Na zeleninu a ovoce se tradičně pějí ódy kvůli jejich pozitivnímu vlivu na naši tělesnou schránku. Jsou plné vitamínů a vlákniny, což našemu tělu dělá velmi dobře. Na co se ale dosud odborníci nezaměřovali, tak to je jejich účinek na naše duševní zdraví. A jak se ukazuje, není zřejmě vůbec zanedbatelný. 

Jde o jeden z vůbec největších vědeckých průlomů. Američtí vědci poprvé zachytili gravitační vlny, jejich existenci předpovídal před takřka sto lety Albert Einstein. Objev otevírá dveře do nové dimenze výzkumu vesmíru, především černých děr a neutronových hvězd. Možná nám také prozradí víc o samotném vzniku vesmíru.