spánek

K takovému překvapivému poznatku, který jde proti obecnému povědomí, dospěli biologové z anglického Manchesteru. Háček je v tom, jak modré světlo večer "užívat".

Když špatně či málo spíte, budete úzkostliví a zhloupnete. K takovému závěru dospěl výzkum neurologů a psychologů z Kalifornské univerzity. Spánek má podle nich klíčový význam pro zdraví, je důležitější, než si většina lidí myslí.

Dokážete si představit, že byste kdykoli během dne při jakékoli činnosti usnuli? Třeba při řízení auta, při rozhovoru nebo v práci, a to i přesto, že jste se vyspali dorůžova a máte energie na rozdávání?

Nemusíte rovnou trpět insomnií, abyste se po ránu trápili tím, že ten spánek dnes v noci "nebyl ono". Dodržovat spánkovou hygienu přitom není těžké a tělo se vám bohatě odmění. Na co si tedy dát večer pozor?

Některá spí ve vzduchu za letu a nikdy neusnou tvrdě, jiná spí i několik měsíců. Každé zvíře má svůj způsob a čas, který spánkem tráví. Zatím se vědcům však nepodařilo najít žádného tvora, který by nikdy nespal. 

Ve spánku dokážeme rozeznávat významné diskuse, které se během něj odehrávají v naší blízkosti, ale neumíme si pak po probuzení na ně vzpomenout. Podle nové studie umí mozek během spánku registorvat vnější podnět a vybírá pro nás významnější stimuly, na které nás někdy nutí i reagovat. Třeba probuzením v autobuse včas, abychom nepřejeli.

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.

K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".