spánek

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.

Psychologové obvykle definují noční můru jako „děsivý sen“. Většina dětí zažila noční můru a některé z nich dokonce každou noc. Děsivé sny mají ale i dospělí. Rozdíl ovšem spočívá v tom, že noční můry dospělých mohou mít řadu racionálních příčin. 

Méně než šest hodin denně spí podle průzkumů zhruba třetina lidí. Tento trvalý nedostatek spánku může podle Britské spánkové rady vést k celé řadě zdravotních problémů počínaje cukrovkou, obezitou či onemocněním srdce. Riziko předčasné smrti se tak zvyšuje až o 12 procent, píše britský The Independent.

Rozlámanost, dlouhé usínání, těžké sny a podrážděná rána. Nepřipomíná vám to něco? Ale nezoufejte, máme pro vás pár jednoduchých tipů, jak zkvalitnit svůj spánek a zapomenout na rozmrzelá vstávání.

Tuhle zprávu ocení každý, kdo měl nebo stále ještě má problémy s ranním vstáváním do školy. Podle amerických pediatrů by totiž vyučování na základních a středních školách nemělo začínat dřív, než v půl deváté.

Zvykli jsme si na zimní a letní čas. Jak se ale posouvají hodiny, které máme v sobě? Můžeme je uměle přeřídit? A co to bude mít za následek? Co všechno souvisí s tím, jak tikají naše biologické hodiny? Opravdu existují sovy a ranní ptáčata?

Spíte se svou drahou polovičkou blízko u sebe a mačkáte se na malém prostoru, i když máte velkou postel? Na otázku, proč se tak děje, se pokouší dát odpověď francouzský list Le Figaro. 

Nová studie poukazuje na pozitivní vliv času stráveného stanováním na spánkový režim. Již týden v přírodě pod stanem podle vědců dokáže vrátit správné nastavení našim biologickým hodinám. Na svých stránkách o tom informovala BBC.