Dnes je středa 17. srpna 2022., Svátek má Petra
Počasí dnes 32°C Skoro jasno

Ztracený penis nebo loupání křepelčích vajíček? Analýzy snů zažívají nový boom

Ztracený penis nebo loupání křepelčích vajíček? Analýzy snů zažívají nový boom
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Ve snech se odrážejí naše prožitky, obavy, ale i touhy. Dříve byly snáře výbavou mnohé domácnosti, postupně ale většina z nich skončila v antikvariátech nebo ve sběru papíru. Na úvahy o snech nebyl čas. To se s pandemií covidu, mnohdy delším spánkem díky práci z domova a omezené nabídce zábavy změnilo. Lidé mají víc času na spánek, tedy i snění a volný čas je přivedl zpět k analýzám snů. Jen snáře vystřídala internetová fóra.

Jason DeBord lituje, že už nikdo nehraje starou hru, která byla velmi oblíbená v 19. století. Jmenovala se „Co jsem včera večer jedl?“ Hráč při ní vyprávěl své sny, které si po probuzení zapisoval do deníčku, a ostatní měli za úkol uhodnout, které jídlo jeho sny vyvolalo. Mohl to být například stiltonský sýr, velšský králík, nedovařené nebo uzené maso, což byly všechno pokrmy, jimž byla připisována vina za barvité sny, napsal zpravodajský server The Observer.

„Možná jste jedli syrové hovězí maso, a pak se vám zdálo o tom, jak vás honí krávy,“ vysvětluje DeBord. „Zní to jako zábava, že? Tuhle hru bych si moc rád zahrál,“ dodal DeBord, který pod přezdívkou RadOwl moderuje na Redditu fórum o snech r/dreams, které má nyní 250 tisíc členů. Řadí se tak k rostoucímu počtu profesionálních „dreamworkerů“, kteří používají analýzu snů jako terapeutickou techniku.

V těchto dnech se na jeho fóru mezi nejčastějšími tématy snů objevuje nahota na veřejnosti, návštěvy zesnulých příbuzných, pád nebo létání, sex s nepravděpodobným protějškem, marné hledání třídy nebo učebny, kde se právě koná zkouška, a porod.

Víc času na spánek a snění

Během pandemie se mnoho lidí v západních zemích budí později nebo bez pomoci budíku, a má šanci zažít delší úseky takzvané REM fáze spánku, která je bohatá na sny. „Bylo to rušné období pro lidi, kteří měli a pamatovali si podivné sny, přemýšleli o nich a lámali si hlavu, co by mohly znamenat,“ říká DeBord.

Například uživatelka s přezdívkou idk se na r/dreams svěřila se snem, který ji trápí: „Jsem holka, ale zdálo se mi, že mám penis, který se dal oddělit. A já jsem hrozně zpanikařila, protože jsem ho nemohla najít.“

V komentářích se pak dočkala odkazu na Sigmunda Freuda, který proslul teorií o závidění penisu coby stadiu ženského psychosexuálního vývoje. A podle dalších uživatelů by se do jejího snu mohlo promítnout něco, co se děje v jejím bdělém životě - například moc a její ztráta.

Sny se zdají všem lidem a mnoho kultur má bohatou tradici společného vykládání jejich významu. Ve starověkém Egyptě se sny zaznamenávaly hieroglyfy, zatímco příslušníci malajsijské etnické skupiny Senojů využívají kolektivní sdílení snů jako způsob, jak se postavit svým úzkostem. Maorové a původní obyvatelé Austrálie chápali živé sny jako prostředek předávání zpráv, například o tom, kde se nachází zdroj jídla nebo vody. 

Zavržení Freuda

V nedávné době ovšem racionalisticky uvažující Západ vytlačil praxi sdílení snů na okraj společnosti. Jednou z příčin mohla být marginalizace výkladu snů v křesťanských tradicích, ale svůj podíl na tom měl také již zmíněný Freud a odpor, který se ve 20. století zvedl proti freudovské psychoanalýze.

„Pro Freuda sny prozrazovaly naše společensky nepřijatelné touhy a sexuální pudy již od dětství,“ říká Antonio Zadra, profesor psychologie na Montrealské univerzitě a spoluautor knihy When Brains Dream (Když mozky sní) z roku 2021. „Tím, že společnost odmítla Freuda, odmítla také představu, že by bylo dobré našim snům a jejich obsahu věnovat větší pozornost.“

V psychoanalytickém zájmu o sdílení snů za účelem analýzy podvědomí, který podnítil Freud, pokračoval švýcarský psychiatr Carl Jung. Pro Junga bylo úlohou snů vést člověka k celistvosti prostřednictvím „dialogu mezi bytostným a vědomým já, tedy egem“.

Právě s Jungovou tradicí se ztotožňuje mnoho dnešních nadšenců zajímajících se o sdílení a vykládání snů. Jedním z projevů obnoveného zájmu o sny a jejich obsah je vznik řady internetových fór nebo aplikací pro sdílení snů, jako jsou DreamsCloud, DreamBoard a Awoken. Terapeutické pobyty spojené se sdílením snů začali také nabízet někteří psychologové.

Je ironií, že po desítkách let, kdy byla analýza spánku pomíjena jako nevědecká, nyní i neurologové poukazují na význam nevědomých hodin, kdy se v mozku přehrávají události dne společně s asociovanými vzpomínkami z minulosti a náš mozek nad nimi vynáší své soudy.

Odraz reálného života

Během druhé vlny koronaviru v Anglii v roce 2020 se 42leté lékařce z oddělení infekčních chorob Elaine Cloutmanové-Greenové z Londýna zdál sen. „Snažila jsem se získat nějaké výsledky o tom, jak léčíme pacienty s covidem, a k tomu jsem musela oloupat spoustu malých modrých křepelčích vajíček, která jsem musela vytahovat z horké vodní lázně, kde jsem si pořád pálila prsty,“ říká.

O jejím snu se prostřednictvím internetu dozvěděl Mark Blagrove, který v roce 2016 začal pořádat takzvané salóny pro sdílení snů, kde živé i on-line publikum může reagovat a analyzovat sny, které jim někdo vypráví. Doktorka Cloutmanová-Greenová souhlasila, že na Blagroveově salónu vystoupí.

„V té době jsem právě přišla o člena rodiny kvůli covidu a vyrovnávala jsem se s hrozným traumatem z této nemoci v práci i s dopady protikoronavirových opatření. Když jsem pak začala líčit svůj obraz ze snu, uvědomila jsem si, že jsem ignorovala své osobní úzkosti spojené s covidem, protože jsem všechnu energii směřovala do své práce,“ uvedla s tím, že díky sdílení snu se jí podařilo propojit sen s realitou.

Nyní je nadšenou zastánkyní sdílení snů jako jednoduché terapeutické metody, která je otevřená a přístupná nám všem. „Nyní vnímám sny jako něco, co stojí za to, abych se nad tím zamyslela, místo abych jen mávla rukou a řekla si: ‚Páni, to bylo vážně divné‘.“

DeBord si myslí, že by na tom lidstvo mohlo být o něco lépe, kdybychom si všichni každé ráno našli chvilku a podělili se o své sny z předchozí noci. Sny jsou pomíjivé, ukládají se jen do krátkodobé paměti a přepisují se novými krátkodobými vzpomínkami, když do nich zasáhne náš den a první šálek kávy.

„Veďte si snový deník, vyptávejte se ostatních na jejich sny a snažte se s nimi ztotožnit tím, že budete přemýšlet, jak byste se cítili, kdybyste sami měli podobný sen,“ radí. Krása snů podle něj spočívá v tom, že v každém z nás uvolňují vnitřního terapeuta. „Vy sami víte, co váš sen znamená, protože jste ho vytvořili vy. Nepřinesla vám ho žádná vnější síla,“ říká DeBord. „Stačí jen naslouchat.“

Zdroje:
ČTK, The Observer