průmyslová zóna

O pokrok asijského stylu se snaží Etiopie. Druhá nejlidnatější africká země by se mohla stát jedním z center zpracovatelského průmyslu podobně jako Bangladéš či Čína. Místní autoritativní vláda chce vybudovat devět průmyslových zón, demokracie prý může přijít až později, píše list Financial Times. 

Velká část uprchlíků, kteří proudí do Evropy, pochází z Afriky. Někteří z nich utíkají před válečnými konflikty, jiní, především mladí lidé, před chudobou. S rostoucí africkou populací lze očekávat, že migrační vlny se budou v budoucnu opakovat. Investice do industrializace Afriky se proto Evropě a potažmo celému Západu vyplatí.  

Na místě bývalého Dolu Barbora v Karviné vznikne rozsáhlá průmyslová zóna za 1,2 miliardy korun. Její vznik dnes schválila vláda, která slíbila, že do ní do roku 2018 vloží až 750 milionů korun. Nová zóny by měla přilákat zahraniční investory, umožnit vznik až 2000 pracovních míst a snížit tak vysokou nezaměstnanost v oblasti. 

Kuba se připravuje na příliv zahraničních investic. Pro velké zahraniční i domácí společnosti vytvořila ve městě Mariel rozsáhlou rozvojovou zónu s konferenčním centrem s obřím přístavem. Dokonce kvůli tomu záliv vybagrovala až do hloubky téměř 20 metrů, aby zde mohly kotvit nákladní lodě s hlubokým ponorem. První investoři se už o místa v přístavu hlásí a Havana věří, že uvolněním embarga a sbližováním se Spojenými státy zájem výrazně poroste a s tím i kubánská ekonomika. 

V průmyslové zóně v Kuřimi u Brna našel bagrista ve čtvrtek večer při výkopových pracích asi stokilogramovou nevybuchlou leteckou bombu z druhé světové války. Kvůli události musela být zóna evakuována. Opustilo ji sto dělníků, celá noční směna. Policejní pyrotechnik pak bombu zneškodnil a odvezl,