Etiopie chce masivní industrializaci jako Asie. Demokracie prý počká

- Magazín autor: šar

O pokrok asijského stylu se snaží Etiopie. Druhá nejlidnatější africká země by se mohla stát jedním z center zpracovatelského průmyslu podobně jako Bangladéš či Čína. Místní autoritativní vláda chce vybudovat devět průmyslových zón, demokracie prý může přijít až později, píše list Financial Times. 

Etiopie je v současnosti agrární zemí, její vláda by ji však raději viděla jako zpracovatelské centrum

Etiopie je v současnosti agrární zemí, její vláda by ji však raději viděla jako zpracovatelské centrum,zdroj: Profimedia.cz

Základem vládní strategie je průmyslová zóna ve městě Awasa, kam se zatím soustřeďují zahraniční investice. "Hledáme zemi s dostupnou a levnou pracovní silou, vhodným námořním přístavem a vládou, která podporuje průmysl," prohlásil Roger Lee, ředitel společnosti TAL, která vyrábí oděvy po celém světě.

A podle Billa McRaitha, představitele americké oděvní firmy PVH, která otevřela provoz v Awase, etiopská vláda své sliby plní. Vedle levné pracovní síly výrobce do Etiopie táhne také levná energie, jedna kilowatthodina tam přijde na 0,03 dolaru.

Některé z devíti plánovaných průmyslových zón chce vláda otevřít už letos. Jedna průmyslová zóna, jejíž vybudování trvá asi devět měsíců, zaměstná 60 tisíc lidí a dalších 150 tisíc pracovních míst vytvoří v navazujících oborech. Vláda plánuje do roku 2025 vytvářet 200 tisíc pracovních míst ročně.

To sice zní impozantně, ale v Etiopii se každým rokem narodí 2,3 milionu dětí a 80 procent mladých lidí na venkově nedokončí základní školu. Tři čtvrtiny populace závisí na subvencích do zemědělství, ale tento sektor vytváří jen 37 procent hrubého domácího produktu.

Za podpory zahraničních investic do přehrad, silnic a železnic hospodářský růst země v deseti letech rokem 2005 počínaje činil v průměru deset procent ročně. Druhá nejlidnatější země afrického kontinentu podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) předstihla Keňu a stala se ekonomickou jedničkou východní Afriky.

Vláda prohlásila, že její prioritou je nyní hospodářský růst země a zlepšení životních podmínek obyvatelstva. Nicméně z OSN se ozývají varovné hlasy, že Addis Abeba by neměla zapomínat na to, že růst sociálního napětí může gradovat bez ohledu na vysoký výkon ekonomiky.

Jen hodinu jízdy od Awasy pohled z auta připomene, jak křehké jsou základy ekonomického zázraku Etiopie. Vyhořelé autobusy a nákladní vozy lemující silnice u města Ziway jsou památkami na jedenáct měsíců protestů, které otřásly zemí, než vláda v říjnu vyhlásila mimořádný stav. A jak uvádějí zahraniční diplomaté, podnikatelé a aktivisté, problémy obyvatel vládu nezajímají a ani je neřeší.

Tagy: Afrika zahraničí průmysl lidská práva životní podmínky průmyslová zóna mzdy a důchody Etiopie diktatury a neliberální demokracie

Zdroje: ČTK,The Financial Times