Moderní astronomická měření potvrzují, že kolem velké části hvězd v naší galaxii obíhá větší či menší množství planet. Některé z těchto planet dosahují takové velikosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy, že by bez problémů mohly hostit život. Ani vznik živých organismů se nezdá být nepřekonatelným problémem. Přinejmenším na Zemi k němu patrně došlo krátce po skončení bouřlivých událostí spojených se vznikem planety.

Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.

Když minulý týden oznámila americká agentura NASA tiskovou konferenci týkající se Jupiterova měsíce Europa, očekávání všech vesmírných nadšenců vystřelila do výšin. Tato malá "zmrzlá koule", pod jejímž povrchem se skrývá tekutý oceán, totiž představuje jedno z nejslibnějších míst pro hledání mimozemského života. Pravda, výzkumníci už v předstihu varovali před přehnanými očekáváními. 

Existuje mimozemská civilizace? Giordano Bruno psal o mnohosti světů. Galileo přemýšlel, zda někdo nežije na Slunci. A fanoušci seriálu Akta X věřili, že "pravda je tam někde venku". A s ní i létající talíře z jiných planet. Jenže ani lety do vesmíru, desítky let pozorování nebo sondy vyslané do vzdálených končin vesmíru nepřinesly uspokojivou odpověď. Možná je načase se smířit s tím, že jediný mimozemský život, se kterým se kdy lidstvo setká, je to ve filmech a televizi. Jestli ještě někoho bude bavit takové snímky točit nebo je sledovat. 

Hledání mimozemského života patří dlouhodobě mezi nejpřitažlivější témata. Háček je v tom, že o vzniku a rozvoji života, inteligence a technicky založených civilizací stále nevíme všechno. Kolik je Zemi podobných planet? Povstává život za příhodných podmínek zákonitě, nebo je pravděpodobnost jeho vzniku extrémně nízká? Jak dlouho si různé planety udržují příznivé prostředí?

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Povrch Marsu není místem, kde by chtěl člověk strávit dovolenou. Přinejmenším bez pořádného skafandru. Velmi nízké teploty doplňuje řídká atmosféra s jen stopovým množstvím kyslíku, propouštějící smrtící záření.