Pražský městský soud dnes poslal zadrženého Rusa Alexandra Frančettiho do předběžné vazby. Muž v ní bude čekat na to, jak dopadne jeho řízení ohledně vydání na Ukrajinu.

Na pražském letišti byl zadržen ruský občan Alexandr Frančetti, známý zapojením do takzvaného Krymského jara, tedy do událostí spojených s anexí ukrajinského Krymu Ruskem.

Pět let Krym patří Rusku. Jak na tehdejší a nynější situaci na poloostrově pohlížejí Ukrajinci a Rusové? Zpravodaj Tiscali.cz hovořil s lidmi, do jejichž života krymské události přímo či nepřímo zasáhly.

Válka, nebo sankce? Ukrajina, Rusko a s nimi celý svět čekají, jaké bude mít rozuzlení námořní incident v Kerčském průlivu. Jedno je jasné: ozbrojený střet ruských a ukrajinských plavidel přivedl vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou hluboko pod bod mrazu.

Ruská anexe Krymu zpřetrhala pouta mezi poloostrovem a okolním světem. Zvláštní dopad měla na část tamní společnosti, která byla pevně spojena se západním světem. Jak se dnes na Krymu žije katolické komunitě? O tom v rozhovoru pro Tiscali.cz mluvil biskup Jacek Pyl.

Ruská hrozba na obzoru. Na Ruskem obsazeném Krymu jsou umístěny rakety Kalibr s doletem přes dva tisíce kilometrů. Lehce mohou zasáhnout Prahu nebo Berlín. Tyto zbraně, které mohou nést jaderné hlavice, se nachází také v Kaliningradu. Vrací se nejhorší noční můra studené války do Evropy?  

Hájit morální principy je sice věc chvályhodná, setrvávat na nich ale tvrdošíjně a za každou cenu i tehdy, když vedou do slepé uličky, nikomu neprospěje. To platí především v zahraniční politice. Něco podobného se pokusil naznačit šéf německých liberálu ze Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner, když navrhl, aby se konflikt kolem anektovaného Krymu "zmrazil" a začalo se s Moskvou zase normálně mluvit. Za to, že se pokusil prolomit tabu, to pořádně schytal, což je podle deníku Die Welt ukázkou toho, jak maximalistické lpění na morálních pozicích znemožňuje jakoukoliv cestu vpřed.

Pravdu o tom, co se skutečně stalo na počátku srpna na krymských hraničících, se nejspíš jen tak nedozvíme. Chtěli Ukrajinci opravdu spustit vlnu teroru na území, o něž před časem přišli, jak tvrdí Moskva, nebo šlo naopak o ruskou inscenaci, jak se dušují v Kyjevě? Vyloučit se nedá ani "ochotnická činnost", tedy obrazně řečeno.