krize na Krymu

Pravdu o tom, co se skutečně stalo na počátku srpna na krymských hraničících, se nejspíš jen tak nedozvíme. Chtěli Ukrajinci opravdu spustit vlnu teroru na území, o něž před časem přišli, jak tvrdí Moskva, nebo šlo naopak o ruskou inscenaci, jak se dušují v Kyjevě? Vyloučit se nedá ani "ochotnická činnost", tedy obrazně řečeno. 

Ukrajinská armáda poblíž poloostrova Krym a ve východoukrajinské oblasti Donbas je ve zvýšené bojové pohotovosti. Nařídil jí to ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na moskevské tvrzení, že se ukrajinské síly pokusily vpadnout na Krym. O situaci chce mluvit přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Situací se bude zároveň zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Mezi Kyjevem a Moskvou se opět vyhrocují vztahy kvůli Krymu. Podle ruské bezpečnostní služby se na poloostrov dvakrát pokusily vrhnout ukrajinské speciální síly, které chtěly poškodit infrastrukturu a zabily při tom dva ruské vojáky. Ruský prezident Vladimir Putin Kyjevu vzkázal, že "hloupou a zločinnou akci diverzních a teroristických sil" nenechá bez odezvy. Ukrajina obvinění z akce popřela a informaci označila za "provokační blábol".

Jen do 1. prosince zvládnou nemocnice na Krymu poskytovat plnou lékařskou péči. S pokračující energetickou blokádou, za kterou stojí protiruští aktivisté a krymští Tataři, navíc rostou obavy ze změny počasí a s ní spojenými problémy se zásobováním a dopravou. Proud Krym nedostává už týden.

Obyvatelé Krymu si opět zvykají na život bez elektřiny. Ukrajina se nepustila do opravy elektrických sloupů, které o víkendu odpálili ukrajinští radikálové a přerušili tak dodávku elektřiny na poloostrov anektovaný Ruskem. Kyjev tentokrát dává přednost politice před ekonomikou a sází na nacionalistickou nótu. Nejde si přitom nevšimnout načasování akce radikálů – vedení odpálili v době, kdy se Západ začíná domlouvat s Ruskem na spolupráci v boji proti Islámskému státu. 

Aktivisté z Blokády Krymu, kteří jsou údajně zodpovědní za víkendové přerušení dodávky elektřiny na anektovaném Krymu, sabotují pokusy o její obnovení. Požadují po Rusku nejdříve propuštění ukrajinských politických vězňů. Kromě elektřiny ale poloostrov přišel i o nákladní automobilové a železniční spojení, které se Ukrajina rozhodla pozastavit.

Desetičlenná delegace francouzských poslanců a senátorů míří na Krym. Jejich návštěva území anektovaného před časem Ruskem, která začíná ve čtvrtek, vyvolala bouřlivé reakce. Francouzští politici se brání, že jde o jejich soukromou iniciativu a jedou tam proto, aby se pobavili s místními obyvateli. 

Ponechme chvíli vtípky na konto dovolené a ruských vojáků stranou. Většina Rusů se chystá strávit prázdniny doma, nebo přesněji neplánuje cestovat do zahraničí. Až dvě třetiny (65 procent) letenek prodaných v Rusku na letní období připadá na vnitrostátní linky, což je až o 15 procent víc než loni v létě.