krize na Krymu

Soud v ruském Rostově na Donu v úterý potrestal sedmi lety vězení Ukrajince Oleksije Čirniju za to, že se chtěl vyhodit do povětří Leninův památník v krymském Simferopolu a také železniční mosty a elektrická vedení na celém poloostrově.  

Unie kvůli krizi s Ruskem zavedla několik druhů sankcí. V první řadě nyní už více než  stovce osob a několika firmám zmrazila evropské majetky a zakázala vstup na své území.

Krymský parlament jednohlasně zvolil hlavou Krymu Sergeje Aksjonova, který dosud zastával premiérskou funkci. Právě Aksjonov stál na jaře v čele kampaně za odtržení Krymu od Ukrajiny a ruského prezidenta Vladimira Putina požádal o pomoc, na jejímž základě pak Rusko anektovalo poloostrov. 

Evropská unie ve čtvrtek zveřejnila seznam tří ruských firem a osmi lidí, na které se nově vztahují protiruské sankce. Mezi sankcionovanými se objevil například Alexej Gromov, vicekancléř prezidenta Vladimira Putina, či Ruská národní komerční banka. Rozšířením sankčního seznamu reagovala EU na politiku Moskvy na Ukrajině.

Novináři, kteří jsou přítomni na místě pádu malajsijského letadla šíří znepokojivé zprávy. Pod očitých svědectví asi 80 mrtvých odvezli vzbouřenci do Doněcku, jiné ponechávají napospas rozkladu v teplém letním počasí. Roste nebezpečí, že věcné důkazy zmizí nebo budou zničeny. Mise OBSE je sice na místě, ale jejich možnosti jsou značně omezené, protože nedisponují žádnou technikou a nemají možnost ostatky přemístit.

Vůdce krymských Tatarů Mustaf Džemilec se nechal slyšet, že ruská anexe Krymu je výzvou pro celý svět, aby se razantně postavil proti agresi. Dále na dnešní pražské konferenci ke krizi Ruska s Ukrajinou prohlásil, že pokud mezinárodní společenství nezasáhne, mohlo by v blízké budoucnosti čelit vážnějšímu konfliktu.

Hlava krymské okupační správy Sergej Aksjonov zakázala organizaci veškerých veřejných shromáždění s platností do 6. června. Oficiálním důvodem je neklidná situace na východě Ukrajiny. Novináři jsou ale přesvědčeni, že krymské úřady mají strach z rozhněvaných Tatarů. Napjatou situaci se v pátek pokusil uklidnit ruský prezident Vladimir Putin.

Americké ministerstvo zahraničí vlastní fotografie, které mají být důkazem toho, že někteří separatisté z východu Ukrajiny jsou příslušníky zvláštních ruských sil. Kyjev se nadále distancuje od zodpovědnosti za střelbu ve Slavjansku. Moskva si myslí, že za nedělním ozbrojeným incidentem stojí právě ukrajinský Pravý sektor.