komunismus

Bývalá káznice na Cejlu v Brně není běžně přístupná. Ke 100. výročí republiky se ale přímo tam vzpomínalo na životy těch, kteří v útrobách vězení byli týráni a zabiti. Nechyběl záznam výpovědi Štěpána Vašíčka, který pobyl na Cejlu rok ve vyšetřovací vazbě v letech 1950 až 1951. "Hned, když jsem tam přišel, měl jsem na krku křížek. Ten mně bachař strhnul, zlomil mně přitom dvě žebra a dostal jsem za to šest týdnů poloviční dávky jídla," vzpomínal Vašíček.

Soukromé rodinné archivy čas od času i po desítkách let vydají nečekané objevy. To je i případ potomků rodiny prvorepublikového novináře (a muže mnoha dalších zájmů a profesí) Vladimíra Ležáka – Borina, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Buzludža, neboli památník Bulharské komunistické strany, je monumentální stavba, na níž tamní režim dělal sedm let a slavnostně ji otevřel v srpnu 1981. Teď pomník chátrá. Zaslouží si záchranu?

Český svaz bojovníků za svobodu se jednoduše neštítí ničeho. Ať už jde o spolupráci s bolševiky adorujícími minulý režim, nebo o styk s otevřenými antisemity, homofoby a lidmi z neonacistických kruhů. Možná už je konečně načase svaz přejmenovat.

Třináctého srpna si možná nejeden východní Němec připomněl 70 let od památné události, kdy se v bývalé Německé demokratické republice (tehdy ještě sovětské okupační zóně) zrodil nový hrdina: hrdina socialistické práce, německý stachanovec, úderník a předzvěst světlých zítřků komunistického ráje.

Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byly mu čtyři roky,“ popisuje Ludmila Zouharová, jak jí bez varování odvezli komunisté matku, kterou pak neviděla deset let. Její vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Pamětníci dvou velkých totalit 20. století postupně umírají, odráží se to i na kdysi vlivné a početné Konfederaci politických vězňů. Z původních zhruba šedesáti tisíc členů jich nyní zbylo zhruba 1400. Tím také současné vedení Konfederace argumentuje, když prosazuje ukončení činnosti spolku sdružujícím někdejší muže a ženy určené k likvidaci. Podle odpůrců takového kroku jde však o něco úplně jiného – o zametání stop po neprůhledném hospodaření, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Po úspěchu v komunálních a senátních volbách si ODS věří, že by mohla být hlavním soupeřem hnutí ANO. Občanští demokraté ale dříve či později narazí na své limity. V čem spočívají? Co je nutné k porážce Babišova hnutí, a Fialova ODS to nenabízí?