Český svaz bojovníků za svobodu se jednoduše neštítí ničeho. Ať už jde o spolupráci s bolševiky adorujícími minulý režim, nebo o styk s otevřenými antisemity, homofoby a lidmi z neonacistických kruhů. Možná už je konečně načase svaz přejmenovat.

Třináctého srpna si možná nejeden východní Němec připomněl 70 let od památné události, kdy se v bývalé Německé demokratické republice (tehdy ještě sovětské okupační zóně) zrodil nový hrdina: hrdina socialistické práce, německý stachanovec, úderník a předzvěst světlých zítřků komunistického ráje.

Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byly mu čtyři roky,“ popisuje Ludmila Zouharová, jak jí bez varování odvezli komunisté matku, kterou pak neviděla deset let. Její vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Pamětníci dvou velkých totalit 20. století postupně umírají, odráží se to i na kdysi vlivné a početné Konfederaci politických vězňů. Z původních zhruba šedesáti tisíc členů jich nyní zbylo zhruba 1400. Tím také současné vedení Konfederace argumentuje, když prosazuje ukončení činnosti spolku sdružujícím někdejší muže a ženy určené k likvidaci. Podle odpůrců takového kroku jde však o něco úplně jiného – o zametání stop po neprůhledném hospodaření, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Po úspěchu v komunálních a senátních volbách si ODS věří, že by mohla být hlavním soupeřem hnutí ANO. Občanští demokraté ale dříve či později narazí na své limity. V čem spočívají? Co je nutné k porážce Babišova hnutí, a Fialova ODS to nenabízí?

Ano, bude hůř, hlásají po prohraných volbách naši drazí komunisté a upozorňují: Potom se vrátíme a pošleme vás k doktorovi se srpem (skalpel) a kladivem (narkóza), který vás vyléčí ze snu o tržní ekonomice. Dáte jim šanci?

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy je, jak se zdá, pro prezidenta Miloše Zemana velmi citlivé téma, o němž nerad mluví. Proto se i letos 21. srpna nedočkáme od hlavy státu žádného projevu k 50. výročí "osvobození". Je to vhodná chvíle, aby prezident mlčel? 

Vzpomíná si ještě někdo, co bylo mokobuko? Tak si lid ve zkratce překřtil jednu z mnoha bolševických zhovadilostí, jejíž celý název zněl Morální kodex budovatele komunismu.