komunismus

Český premiér Andrej Babiš stáhl žalobu na bývalého příslušníka československé Státní bezpečnosti (StB) Jána Sarkocyho, který v minulosti veřejně tvrdil, že Babiš donášel komunistické tajné službě a bral za to peníze. Uvedl to ve čtvrtek slovenský list Denník N na svém webu s tím, že mu Babiš dosud neodpověděl na otázky, proč stáhl žalobu na Sarkocyho a také na list, který Sarkocyho tvrzení zveřejnil. Babiš se dosud nevyjádřil. 

Před padesáti lety se kolem půl třetí odpoledne zapálil na Václavském náměstí v Praze student Jan Palach. Svým protestním činem chtěl probrat Čechoslováky z letargie po okupaci ze srpna 1968. Jeho oběť se stala symbolem odporu proti nastupující normalizaci a vzpomínkové akce dvacet let poté předznamenaly pád komunistického režimu.

Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht zemřeli poměrně mladí, nebylo jim ani 50. Smrt jim však symbolicky přinesla jakýsi "druhý život" - radikální levice je dodnes oslavuje jako ikony a mučedníky. 

Postupně se hlásí o slovo generace mladých politiků a političek narozených několik málo let před listopadem 1989 či po něm. Zejména někteří z nich vyvolávají nemalá očekávání. Ve výsledku jde ale především o to, co si kdo do mladých lidí projektuje a co by rád, aby do politiky vnesli, než jací ve skutečnosti jsou.

Autor knih o politických vězních komunistického režimu Lubomír Vejražka se narodil v roce 1961. Po studiích na ČVUT odmítl vstoupit do KSČ, několik let strávil v Průmstavu, pak podnikal ve stavebnictví. Muklům, ale hlavně jejich ženám a dětem, se věnoval ve dvou knihách: Nezhojené rány národa (2012) a Jizvy zůstávají, Dědictví zla stále živé (2018). "Nenávist a jiní běsové začínají vystrkovat růžky," varuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Obyvatelé Československa dostali před Vánoci 1929 jedinečnou šanci, aby pochopili, co bude následovat, pokud moc převezmou komunisté. Propásli ji, a tak umožnili nastolit rudý teror.

Hitem televizních obrazovek posledních několika týdnů je kriminální seriál Jana Hřebejka Rédl. Ukazuje Československo počátku 90. let, estébáky a komunisty, kteří se těžce vyrovnávají s tím, že neprošli prověrkami a byli odstaveni. Hřebejk by klidně mohl dotočit pokračování po bezmála třiceti letech, v němž se estébáci a komunisti znovu sebevědomě derou na povrch, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Bývalá káznice na Cejlu v Brně není běžně přístupná. Ke 100. výročí republiky se ale přímo tam vzpomínalo na životy těch, kteří v útrobách vězení byli týráni a zabiti. Nechyběl záznam výpovědi Štěpána Vašíčka, který pobyl na Cejlu rok ve vyšetřovací vazbě v letech 1950 až 1951. "Hned, když jsem tam přišel, měl jsem na krku křížek. Ten mně bachař strhnul, zlomil mně přitom dvě žebra a dostal jsem za to šest týdnů poloviční dávky jídla," vzpomínal Vašíček.