Každý, kdo někdy viděl kočku, ví, jak se její oči liší od našich. V noci si asi všimneme nejdříve tapetum lucidum, vrstvy odrážející světlo a usnadňující vidění za šera. Ve dne je ovšem daleko nápadnější jejich tvar. Na rozdíl od lidských se se totiž kočičí zornice díky speciálním přídatným svalům stahují do úzké svislé škvírky. Mezi zvířaty ale nejsou žádnou výjimkou. Podobné "výstřelky" mezi obratlovci nalezneme nečekaně často. Důvod těchto odlišností ale překvapivě zůstával až donedávna záhadou.

Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.

Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.

Každý, kdo někdy choval sumečky, ví, že se jedná o nebývale charakterní stvoření. Na rozdíl od většiny ostatních akvarijních ryb jsou velmi aktivní, a pokud to usoudí za vhodné, klidně vás při krmení pocákají přímo do obličeje. Jindy si zase usmyslí, že se jim v akváriu už nelíbí, vyskočí ven a začnou si hledat nový domov – což v našich podmínkách téměř bez výjimky skončí jejich úplným vysušením. "Sumečci přísavky" rodu Ancistrus jsou ale přeci jen o něco klidnější. V tichosti se živí spásáním nárostů řas na stěnách akvárií, kamenech a kořenech, kde se přidržují svou ústní přísavkou.

Dinosauři bývají označováni za vládce druhohor. Oprávněně. Po dobu téměř 150 milionů let ovládali přední příčky prakticky ve všech suchozemských ekosystémech. Na pomalu se prosazující savce a ptáky zbyly jen okrajové životní strategie jako hmyzožravost nebo noční aktivita. Pro představu – od slavného vymření dinosaurů uplynulo "jen" asi 65 milionů let, necelá polovina doby dinosauřího kralování! 

Průzkumník se celé dny prodíral neprostupnou džunglí. Stružky potu zalívaly jeho šikmé oči. Toužebně zavzpomínal na legendy o mrazivé domovině. On sám led v životě neviděl, ale zbytky jeho koženého oděvu dávaly tušit, že na vyprávění možná něco bude.

Začneme zeširoka: představte si království, kde se v nouzi nejvyšší král rozhodl najmout rádce. Zařekl se ale, že to musí být ta nejmoudřejší osoba v celém království. Poddaní k němu přivedli hned tři mudrce.

Těžko bychom hledali známější symbol doby ledové než mamuty. Tito srstnatí chobotnatci obývali rozsáhlé oblasti severní polokoule až do konce poslední doby ledové před nějakými deseti tisíci let. Sibiřská věčně zmrzlá půda je však dodnes posetá jejich téměř dokonale zachovanými pozůstatky.