To, že antičtí Římané neměli problém s psaním po veřejných zdech, se ví už od poloviny 18. století, kdy začal archeologický průzkum Pompejí. Od té doby badatelé našli stovky graffiti, které – stejně jako zbytek města – zůstaly díky 1500 letům pohřbení v popelu krásně zachované.

"Jsou tak historicky cenné, protože vytváří obraz běžného života ve městě. Jsou to hlasy lidí, kteří tam stáli, přemýšleli o těch vzkazech, psali je. To je důvod, proč jsou graffiti tak speciální a fascinující," říká Rebeca Benefielová, profesorka dějin antiky na Univerzitě Washington a Lee.

Nejstarší známé graffiti v Pompejích datují badatelé do 3. října 78 před naším letopočtem. Patří zároveň mezi ty nejprostší: "Byl tu Gaius Pumidius Diphilus."

Urážky i volební billboardy

Jinak by ale, až na trošku archaističtější nádech, nápisy mezi ty současné lehce zapadly. Nechybí totiž milostné vzkazy, vzpomínky ("Pyrrhus ke svému parťákovi: Mezí mě, že jsi zemřel, a tak sbohem!") a samozřejmě i nadávky a urážky ("Sanius na Cornelia: Jdi se oběsit!", "Oh, Epafre, jsi plešatec" nebo "Rusticus je šašek").

Na zdech nechyběla ani obdoba billboardů, které upozorňovaly na politické kampaně, gladiátorské hry, leták o ztraceném koni nebo inzerát na prodej otroků. V podstatě vše, co by dnes lidé nalepili na autobusovou zastávku nebo připíchli špendlíkem na nástěnku. Jen vyryto nebo namalováno na zeď.

Právě v tom je problém – popel vše zakonzervoval na staletí, ale jeho odkrytí fresky pomalu poškozuje a bohužel někdy historické vandalství ničí to současné.

Databáze pomůže dalším badatelům zjistit účely budov

To vedlo Benefielovou k tomu, aby společně se svým týmem začala zpracovávat digitální databázi antických graffiti v Pompejích a Herculaneu. Nápisy totiž dosud nebyly nijak centrálně zaevidované a kdo je chtěl vidět, musel se sám probrat archivy nebo se na místo vydat a pátrat.

V databázi jsou všechny nápisy a obrázky opatřeny metadaty, jako jsou velikost, druh písma, jazyk a samozřejmě i umístění. Vyhledávat je pak možné podle různých kategorií.

Na základě toho budou moci badatelé rozpoznat zprávy vytvořené jedním autorem, jeho zeměpisný původ i to, co na daném místě dříve stálo. Jestliže na zdi například nápisy uvádějí počet tunik určených k vyprání nebo záznam o narození osla, nebude pro archeology těžké přiřadit k nim konkrétní úděl budovy.

S projektem tým pod vedením Benefieldové začal v létě 2014 a plánuje se na místo vrátit opět letos v létě a seznam graffiti opět o něco rozšířit.