Poodhalené tajemství pádu Mayské říše

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Dokázali vystavět obří města, rozuměli astronomii a na svou dobu měli dokonale propracovanou politiku. Přesto ve chvíli, kdy do Střední Ameriky dorazili španělští kolonizátoři, byla jejich říše už pár století v troskách a zbytky měst zarůstaly v džungli. Zánik Mayské civilizace stále zahaluje tajemství.

Mayskou říši položila krutá období sucha. Lidé opustili monumentální města a šli hledat vodu jinde. Z měst tak zůstaly jen trosky zarůstající džunglí

Mayskou říši položila krutá období sucha. Lidé opustili monumentální města a šli hledat vodu jinde. Z měst tak zůstaly jen trosky zarůstající džunglí,zdroj: ThinkStock

O tom, co funkční a vyspělou říši položilo, vedou historici diskuse už dobře dvě stě let. Myaové sice nezmizeli ze světa jen tak a ještě dlouho se kolonizátorům bránili. Jejich říše jako taková ale byla už dávno v troskách.

První města vznikala už v prvním tisíciletí před naším letopočtem a svého vrcholu Mayové dosáhli kolem roku 600 našeho letopočtu. V té době vznikly tisíce měst, v polovině devátého století to s nimi ale začalo jít z kopce.

Obyvatelé vyspělé říše, která byla schopná stavět obří pyramidy, ovládala astronomii a měla i své vlastní písmo a všemi známý kalendář, začali opouštět jedno město po druhém. Na tom, co je k tomu vedlo, se historici stále nemohou shodnout – v roli je invaze, občanská válka nebo nějaká obří katastrofa.

Jih říše upadal v devátém století

Začátkem 90. let s analýzou klimatických záznamů v letokruzích a v jeskyních krápnících a pomocí karbonové metody sílil názor, že za úpadkem stála výrazná klimatická změna. Konkrétně sucho, protože hlavní rozmach Mayové zažili v době relativně vysokých srážek.

Porovnání klimatických důkazů s dochovanými tabulkovými záznamy Mayů ukázalo, že kolem roku 820 zasáhla region po dobu 95 let série období sucha, která většinou trvala desítky let. A právě do doby mezi lety 850 a 925 spadá velký úpadek měst.

Část historiků vidí začátek krize celé říše právě v tomto momentě, což ale nevysvětluje, proč se na jihu rozpadla a na severu nadále prosperovala. Desáté století je totiž mimo jiné období, kdy vyrostl jeden z novodobých divů světa, město Chichén Itzá.

Teorií, co rozdíl mezi částmi říše vyvolalo, přednesli vědci několik, ale pro žádnou zatím neměli dostatek důkazů.

Sever zasáhla dvě dlouhá období sucha

Tedy až do prosince, kdy archeologové ze Spojených států a Velké Británie přišli s novou studií.

Na rozdíl od svých předchůdců dali dohromady všechny získané údaje z městských států na severu Mayské říše. Posbírali data ze zhruba 200 pozůstatků měst napříč poloostrovem Yukatán.

Brali v úvahu záznamy z kamenných tabulek a data získaná pomocí radiokarbonové metody. Dostali tak obraz o tom, jak rozvoj měst poznamenal klimatický vývoj.

Jejich studie přinesla přelomovou informaci – sever mayské říše nepotkalo jedno období sucha, ale hned dvě.

Nejdříve záznamy ukázaly 70procentní pokles záznamů ve druhé polovině devátého století, což se kryje i se záznamy letokruhů na severu území. Právě toto období sucha je spojené s pádem jižního části mayského území.

Nejhorší sucho za 2000 let

Sever se sice se suchem zvládl nějak vypořádat, ale úplně bez úhony z něj také nevyšel. Vzpamatoval se však rychle a už v 10. století opět stavěl svá obří díla. Počasí seveřanům totiž přálo, opět přibylo deště, jak dokazují letokruhy, a rozkvět mohl pokračovat. Tedy do přelomu tisícileti…

Jestliže v devátém století přišlo velké sucho, nebylo to nic proti tomu, které udeřilo začátkem 11. století a trvalo opět téměř sto let. Podle důkazů z letokruhů a jeskynních krápníků šlo o "megasucho", které oblast nezažila nejméně dva tisíce let.

To bylo příliš i na sever říše, která se z toho už nezvládla podruhé vzpamatovat. Tak jako první sucho zničilo jižní část Mayské říše, druhé sucho pohřbilo její zbytek…

Důkazy o výrazných klimatických změnách tak ještě víc potvrzují myšlenku, že hrály klíčovou roli v pádu Mayské říše. I když ho odstartovaly, samy za to samozřejmě nemohly. Jen obohatily původní teorii, že došlo k vnitřním střetům.

Civilizaci pomohla zničit její vyspělost

Ty pravděpodobně rozdmýchal politicko-ekonomický úpadek kvůli kolapsu zemědělství v důsledku sucha. Paradoxně za něj ale zřejmě mohla vyspělost civilizace.

Mayové neuměli stavět jen obří města, ale pustili se i do pokusu ovládnout přírodu. Vybudovali rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů, vysušili mokřiny, které ležely na jejich území a lesy padly za oběť rozšiřování měst a polí.

To vše přispělo k ještě většímu odvodnění a následným zemědělským ztrátám. Pro početně se rozrůstající stát to bylo neudržitelné.

Kolem roku 1050 tak Mayové opustili svá krásná a dříve bohatá a prosperující města ve vnitrozemí a vydali se ke karibskému pobřeží a jiným zdrojům vody.

Stoprocentní jistotu, že hromadný exodus Mayů způsobil hlad, asi nikdy mít nebudeme. Ale pokud museli čelit hladomoru v důsledku dvou období sucha trvajícího vždy téměř sto let, bylo by to logické. 

Tagy: zahraničí Mexiko Mayská civilizace Střední Amerika dějiny a fakta

Zdroje: BBC