Brusel zamítl žalobu Maďarska a Slovenska ohledně uprchlických kvót

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 6. 9. 2017 15:33) - Aktuality autor: šar

Evropský soudní dvůr ve středu v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Podle soudu rozhodnutí o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků nemuselo být přijato jednomyslně. Soud odmítl i další argumenty Bratislavy a Budapešti.

Uprchlíci zachránění z vln Středozemního moře lodí Aquarius, kterou provozuje nezisková organizace SOS Mediterranee

Uprchlíci zachránění z vln Středozemního moře lodí Aquarius, kterou provozuje nezisková organizace SOS Mediterranee,zdroj: Profimedia.cz

Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku.

Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120 tisíc uprchlíků. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.

Soudní dvůr ve středu konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, a mohlo tak být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU. Soud také rozhodl, že unijní smlouvy umožňují orgánům bloku přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. O dočasném charakteru jasně vymezeného dvouletého programu není podle soudu možné pochybovat.

Program, který končí na konci tohoto měsíce, ale nebyl příliš úspěšný. Přerozděleno bylo daleko méně uprchlíků a některé státy se do věci zapojily jen málo či vůbec.

Podle Soudního dvora EU však "platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti". K rozhodnutí o podobě programu v roce 2015 podle soudu vedlo detailní posouzení tehdy dostupných statistických dat a následná "objektivní analýza účinků" přijímaného opatření.

Nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je podle soudu možné vysvětlit celou řadou faktorů, které nebylo možné předvídat v době, kdy se o věci rozhodovalo. Soud v této souvislosti zdůraznil zejména "nedostatek spolupráce ze strany některých členských států".

Slovensko by nemělo protestovat, míní Lajčák

Slovensko by se podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka nemělo postavit proti rozhodnutí soudu EU. O dalším postupu po verdiktu soudu, který Slovensko respektuje, rozhodne vláda, řekl Lajčák novinářům.

Šéf slovenské diplomacie neuvedl, zda by Slovensko mělo dohnat skluz v přijímání uprchlíků. Řekl pouze, že to není "mechanická záležitost".

"Náš postoj ke kvótám je politický postoj. Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokovaných 17 procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují," řekl Lajčák. Podání žaloby proti rozhodnutí většiny členských států EU označil Lajčák za využití práva. 

"Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," vyjádřil se k rozhodnutí soudu premiér Robert Fico a dodal: "Slovensko chce být solidární zemí. Jen nás nikdo nemůže nutit dělat věci, o kterých si myslíme, že jsou nesprávné a že nefungují." 

Slovensko je podle Fica připraveno pomoci zvládat migrační vlnu v závislosti na vlastních možnostech. Tento koncept takzvané efektivní solidarity Bratislava představila již dříve.

Podle předsedy slovenské vlády migranti o pobyt na Slovensku nestojí. "Skutečně chce od nás Evropská komise, abychom naložili na vlak tisíc nebo kolik migrantů z Řecka a Itálie a přivezli je na Slovensko? Ti lidé řeknou, že tady nechtějí být. Máme je zavřít do ohrady? Pokud by takový vlak přijel na Slovensko, pustil bych stopky, prvním vlakem by odjeli všichni na západ," řekl Fico. Ministr vnitra Robert Kaliňák dodal, že migranti nezůstanou v zemích, kde nemají vazby na rodinu a komunitu.

Maďaři protestují

"Maďarská vláda považuje dnešní rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že členské státy musejí přijímat uprchlíky a uchazeče o azyl, za otřesné a nezodpovědné. Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy," reagoval šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

Soud podle ministra dospěl k rozhodnutí na základě spíše politických než právních či odborných úvah. "Politika znásilnila evropské zákony a hodnoty," prohlásil maďarský ministr.

Rozhodnutí soudu je podle ministra pro Budapešť nepřijatelné, avšak "skutečná bitva teprve začíná", protože Maďarsko si prý chce zajistit, že "nikdo se nebude moci usadit v Maďarsku proti vůli maďarského lidu". 

Skoro tři čtvrtiny Maďarů, přesněji 72 procent dotázaných, v průzkumu společnosti Szazadveg, uvedlo, že vláda by v boji proti povinnému přerozdělování uprchlíků podle kvót měla pokračovat, a to i v případě, že soud maďarskou žalobu odmítne. Pouze 22 procent dotázaných usoudilo, že Maďarsko by se mělo podřídit rozhodnutí soudu. Průzkum se podle agentury MTI uskutečnil počátkem září, ještě před ohlášením soudního rozhodnutí.

Kvóty rozdělují unii 

Polsko se v řízení přidalo na stranu obou žalujících zemí, na podporu rozhodnutí vystoupila řada dalších států včetně Řecka, Itálie, Německa, Belgie či Francie.

Evropská komise už kvůli malému zapojení do programu zahájila řízení s Českem, Polskem a Maďarskem. Přerozdělování podle kvót se přes relativně malý faktický dopad, postupně stalo výrazným symbolem unijní reakce na migrační krizi a země Evropské unie dál rozděluje.

Členské státy bloku už měsíce a zatím stále bez shody diskutují o návrhu Evropské komise na reformu unijního azylového řízení, která do budoucna předpokládá trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót pro případ krizových situací

Nevládní organizace Amnesty International (AI) rozhodnutí soudu EU uvítala s tím, že žádný stát se nemůže vyhnout svým odpovědnostem vůči uprchlíkům. Slovenská a maďarská žaloba byly podle AI nepodloženým pokusem vytvořit z těchto zemí "bezuprchlické zóny".

Podle frakce Zelených v europarlamentu by nyní měla komise tvrdě zakročit vůči těm státům, které se na přerozdělování odmítají podílet.

Evropský soud v odůvodnění rozsudku také odmítl, že by přijetí programu porušovalo závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přijetí migrantů na základě konsensu. Podle soudu ale summit v této souvislosti mínil první z programů, kdy se státy skutečně dobrovolně zavázaly převzít z Itálie a Řecka celkem 40 tisíc osob. Opatření přijaté v září navíc podle soudu nelze označit za "zjevně nevhodné k dosažení sledovaného cíle", tedy snaze pomoci Řecku a Itálii vyrovnat se s důsledky migrační krize v roce 2015.

Evropská komise: Bez změny přístupu přijde další žaloba

Pokud Česko, Maďarsko a Polsko nezmění v příštích týdnech svůj odmítavý postoj k přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót zváží prý Evropská komise podání žaloby na tyto tři země u unijního soudu, prohlásil ve středu po rozhodnutí eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Komise podle něj rozhodnutí soudu uvítala.

"Ano, je to velmi dobrá zpráva. Měli bychom ten rozsudek vzít jako příležitost vyzvat všechny členské země ke spolupráci," prohlásil Avramopulos před novináři. Oznámil, že v rámci programu bylo dosud do jiných států z Itálie a Řecka přesunuto necelých 28 tisíc lidí a zbývá jich výrazně méně, než byl původně zamýšlený počet.

Eurokomisař podotkl, že "dveře jsou dál otevřené". Je podle něj třeba v dialogu přesvědčit všechny členské státy unie, aby splnily všechny své závazky. "Ale je třeba dát jasně najevo, že solidaritu je potřeba ukázat právě nyní. Právě nyní totiž některé země potřebují pomoci," poznamenal..

Nyní nelze podle komisaře ztrácet čas. "Všechny členské země se musí soustředit na splnění svých relokačních závazků," uvedl.

Evropská exekutiva už 26. července posunula do druhé fáze řízení proti trojici středoevropských zemí, které se na přerozdělování odmítají podílet. Zaslala tehdy do Prahy, Varšavy a Budapešti takzvaná odůvodněná stanoviska a dala měsíc na reakci, kterou nyní studuje.

Pokud zmíněné tři státy nezmění svůj přístup, komise zváží "poslední krok" v řízení pro porušení unijní legislativy a pošle Maďarsko, Polsko a ČR k unijnímu soudu, zdůraznil komisař pro vnitro.

Prezident Miloš Zeman v reakci na rozhodnutí ohledně Slovenska a Maďarska míní, že se Česko nesmí hrbit před Evropskou unií. Kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit migračním kvótám, prohlásit prezident na náměstí v Novém Jičíně na rozhodnutí Soudního dvora EU, který zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti migračním kvótám.

"Evropská unie pod výhrůžkou, že nám zastaví dotace, nás bude nutit, abychom na naše území přijali v první fázi několik tisíc muslimských migrantů," uvedl Zeman. Vláda už podle něj uvolnila 600 milionů korun na umístění těchto imigrantů.

 

Tagy: Slovensko Maďarsko zahraničí Brusel Evropská unie Evropská komise kvóty migrační politika uprchlická krize

Zdroje: ČTK