Bleskové záplavy na Bali si vyžádali nejméně 15 životů, Češi jsou dle konzulátu v pořádku
11. 9. 2025 – 12:37 | Zpravodajství | Jasmína Krásná
Extrémní přívalové deště, které zasáhly Balijský ostrov na začátku týdne, vyvolaly rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. Už od pondělí se déšť držel intenzivně a souvisle, což vedlo k náhlému nárůstu hladin řek a přetečení jejich břehů.
Řeky v několika oblastech - zejména v Denpasaru i dalších regionech ostrova – nezvládly enormní příliv vody a protrhly své břehy. Voda se rozlila do přilehlých čtvrtí, zatopila ulice, tržiště i obytné domy. Současně na strmých horských svazích došlo k sesuvům bahna, kamenů a spadlých stromů, které dále zhoršily situaci a zasypaly komunikace nebo zaplavily domy
Další faktor, který nepochybně zintenzivnil škody, je slabá odvodňovací infrastruktura v postižených oblastech. Staré, zanedbané nebo nedostatečné kanalizační a odvodňovací sítě nestačily odvést vodu, a často byly zaneseny nebo zablokovány. V hustě osídlených či turisticky rozvinutých čtvrtích navíc selhávala ochrana proti přetečení vodních toků a svahové stability.
Záplavy si na Bali dosud vyžádaly minimálně 15 obětí, další lidé jsou považováni za pohřešované, zejména v Denpasaru a okolí. Ve chvílích, kdy se řeky vylily z koryt, byli někteří lidé přímo smeteni proudy vody, což vedlo k tragickým scénářům pátrání a záchrany. Středeční záplavy na ostrově Bali, který je oblíbený mezi turisty, se podle informací honorárního konzulátu v Sanuru bezprostředně nedotkly českých občanů, jak sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Na zastupitelský úřad v Indonésii se obracejí Češi se žádostmi o informace k cestování z Bali.
Kromě ztrát na životech se objevily četné sesuvy půdy a zhroucení budov – zejména v Denpasaru a okolí. Poškozeny byly obytné domy, obchody, tržiště, a v několika případech došlo k sesutí staveb nebo k výraznému podmytí základů staveb.
Více než 500 lidí bylo evakuováno a přemístěno do dočasných úkrytů – škol, mešit či dalších veřejných budov, které slouží jako krizová centra.
Zasažena byla i infrastruktura: zaplaveny a poškozeny byly silnice, mosty a přístupy k letišti Ngurah Rai. Doprava byla významně zkomplikována, a přehrady či cesty, které vedou přes níže položené oblasti, byly zablokovány bahnem a sutí. V některých částech Denpasaru byla omezená dodávka vody a elektřiny.
Protože Bali patří k nejnavštěvovanějším destinacím jihovýchodní Asie, záplavy zasáhly i tisíce zahraničních návštěvníků. Mnozí turisté se ocitli uvěznění ve svých hotelech, odkud se kvůli rozvodněným ulicím nemohli dostat. Některé resorty na pobřeží musely improvizovaně zajišťovat zásoby pitné vody a jídla pro hosty, protože dodavatelé se k nim nedostali.
Na mezinárodním letišti Ngurah Rai došlo k přerušení příjezdových tras. Cesty vedoucí z jižní části ostrova byly místy neprůjezdné, což způsobilo, že část turistů nestihla své odlety. I když samotný provoz letiště zůstal funkční, desítky letů byly zpožděny kvůli nepřízni počasí a komplikovanému pohybu cestujících.
Místní cestovní kanceláře i ambasády několika zemí vydaly doporučení, aby turisté zůstali v bezpečí svých hotelů a cestovali jen v případě nutnosti. Některým cestovatelům byla poskytnuta asistence při přebookování letů nebo ubytování.
Záchranné složky – armáda, policie a týmy krizových zásahů – nasadily pátrací a záchranné operace. Hledají pohřešované, pomáhají s evakuací obyvatel, a odstraňují bahno, sutiny a trosky ze zaplavených oblastí. Jak voda postupně ustupuje, začaly týmy čistit ulice a obnovovat poškozené komunikace. Nicméně náročnost je značná – zpomaluje ji sesutý terén, bahno, poškozené mosty a silnice.
Vládní úřady vyhlásily stav nouze v postižených oblastech a aktivovaly krizová centra, která koordinují pomoc obyvatelům a obětem živelných pohrom. Rozdělovány jsou základní potřeby a přístřešky pro ty, kteří byli vysídleni.
Meteorologové upozorňují, že monzunové období, které na Bali vrcholí v září a trvá až do března, s sebou nese riziko opakujících se extrémních srážek a záplav. Vzhledem ke klimatickým změnám, které zvyšují intenzitu dešťových epizod, může být pravděpodobnost takových povodní v následujících měsících vyšší.
Dlouhodobě je podle expertů nutné investovat do lepší odvodňovací infrastruktury, ochrany proti sesuvům (např. zalesňování svahů, stabilizace půdy) a efektivnějšího plánování pobřežních a říčních oblastí, zejména s ohledem na turistický a obytný rozvoj. Zásadní je také zajistit, aby obyvatelé i návštěvníci byli dobře připraveni na případné evakuace a krizové situace – zejména pomocí včasných varování, plánů úniku a znalosti místních rizik.