Vesnice, která leží na Šikoku, nejmenším a nejřidčeji osídleném z japonských ostrovů, totiž zvláštním způsobem připomíná lidi, kteří komunitu opustili. Ať už se odstěhovali za prací, nebo zemřeli, bývají nahrazeni textilní figurínou v životní velikosti.

Ve vesnici prý původně žilo asi 300 obyvatel, v současnosti je jich však pouhých několik desítek. S tradicí začala před 13 lety jedna z obyvatelek Tsukimi Ajanová poté, co se do vsi vrátila a překvapilo ji právě to, jak málo lidí zde žije.

První figurína, kterou udělala, měla představovat jejího otce, postupně však přibývaly další a dnes jsou jich více než tři stovky. Pracují na poli, posedávají před domy i uvnitř a v místní škole je najdete také v lavicích, jako by čekaly na začátek vyučování. Paní Ajanová je obléká do starých oděvů.

Vesnice se tak paradoxně stala turistickou atrakcí právě kvůli svému vylidnění. Neobvyklý počin ostatně odkazuje k palčivému japonskému problému, kdy se s rapidním úbytkem obyvatel potýkají tisíce vesniček a měst.